Zamračil se na mě, ale pak přikývl. "No co už," zamumlal hlubokým hlasem, když mě míjel. Když ode mě odešel, zavřela jsem oči a vzpomněla si na jeho přitažlivou kolínskou. Uvědomila jsem si, že to bylo poprvé, co jsme spolu mluvili. "Hej, šprtko. Proč jsi sama? Myslela sis, že tě někdo z nás bude považovat za krásnou osamělou dívku?" zastavil se u mě jeden kluk a řekl mi to. Nehádala jsem se s ním; vlastně jsem se nikdy s nikým nehádala, protože jsem se bála, že když to udělám, budou mě šikanovat nebo o mně lhát děkanovi, což by způsobilo problémy mé matce. Kromě mých tří dobře smýšlejících přátel jsem se snažila vyhýbat interakci s ostatními. "Robine, nech toho a pojď. Nemáme čas na tvoje nesmysly," ozval se Ian z malé vzdálenosti ode mě. Otočila jsem hlavu k němu. Díval se na kluka, který stál vedle mě. Ten kluk jménem Robin k němu přišel a řekl: "Neměl jsi mě zastavovat. Dělal jsem si legraci z toho šprta." "Pořád nemám čas na tvoje nesmysly," řekl Ian a šel dál, přejížděl si prsty ve vlhkých vlasech. "Proč Ian zachránil tuhle holku?" slyšela jsem šeptat dívky kolem mě. Zírala jsem na Ianova záda, dokud nešel jinam a nezmizel mi z očí. "AVO" Otočila jsem se a uviděla jsem Luka, jak na mě mává, tak jsem k němu šla. Byl to nejlepší student ve třetím ročníku, stejně jako Ian. "Čekal jsem na tebe," řekl Luke a držel sportovní tašku přes rameno. Luke byl kapitán basketbalového týmu Ianova soupeře, 'Red Flamor'. Ian byl kapitánem týmu 'Black Diamonds'. "Srazila jsem se s někým a zpozdila se," odpověděla jsem. "Zmiňovala jsi se, že potřebuješ moji pomoc se statistikou." "Aha, jo." "Pojďme do knihovny." "Dobrý nápad. Říkám Abigail, ať tam přijde." "Dobře." Společně jsme se vydali do knihovny. Tak jsme se před několika měsíci setkali. Byl to nejlepší student a já jsem se snažila vyřešit matematické problémy. Pomohl mi a nabídl mi pomoc se studiem. Poté se setkal s mými přáteli a všichni jsme se sblížili. Ale měl i jiné přátele. Šli jsme do knihovny a začali se učit. Později se k nám přidala Abigail. Kromě ní tam byla Debra, moje další kamarádka. Byla to velmi milá dívka. Byla módní a trendy. "Dneska večer pořádám dobrou párty," promluvil Luke. "Kde?" zeptala se Debra. "V mém penzionu." "Dobře, to je dobrá zpráva." Luke se na mě otočil a řekl: "Dneska večer musíš přijít." Byla jsem ohromená. "Cože? Ale ty víš, že na žádné párty nemůžu." "Proč ne? Promluvím si s tetou Angelou." "Ne, ne. Ona mi to nedovolí. Mimochodem, já tam ani nechci jít—." Abigail přerušila náš rozhovor a ujistila: "Luke, já ji tam přivedu." Později mě přesvědčili, abych na tu párty šla. — Večer, Abigail přišla k mému domu. Moje černé tričko a volné modré džíny byly dost pružné, aby zakryly mou postavu. "Prosím, oblékni si něco hezkého, zlato. Chci říct, tohle není špatné, ale měla by sis obléknout nějaké párty šaty," řekla Abigail a začala prohledávat můj šatník. S zklamáním otočila hlavu. "Ani jedny šaty na párty," řekla. "Říkala jsem vám všem. Párty nejsou moje věc. Neměla bych tam chodit." "Počkej, ne! Nemyslela jsem to tak. Jsi moje nejlepší kamarádka. Jen jsem to říkala, protože jsem ti chtěla dát sexy vzhled. Zapomeň na moje slova. Vypadáš dobře." Zasmála jsem se její panické reakci. Stáhla jsem si všechny vlasy dozadu do nízkého culíku. Vytáhla jsem dva silné prameny vlasů, abych si zakryla obličej. Natáhla jsem se pro brýle a nasadila si je. "Víš, jak jsi krásná? Proč se takhle schováváš?" zeptala se Abigail. Otočila jsem se a usmála se na ni. "Tohle se nejmenuje schovávání se. Tohle jsem já." Abigail si sundala svůj dlouhý černý kabát a nabídla mi ho. "Vezmi si ho." "Ne, není to potřeba," řekla jsem a obdivovala její sexy fialové šaty, které jí perfektně seděly. Omotala mi kolem mě svůj kabát. "Tohle je jen kabát. Musíš si ho vzít. Nastydneš se." Poté, co jsem si oblékla kabát, jsem se na sebe podívala do zrcadla. "A co ty?" zeptala jsem se jí. "Já ho stejně nepotřebuju." Mrkla. Poté, co jsme opustily můj dům, jsme nasedly do jejího auta. Byla dost bohatá na to, aby měla vlastní auto. Její otec byl úspěšný podnikatel, takže koupit drahé auto pro svou dceru pro něj nic neznamenalo. Nicméně, Abigail se ke mně nikdy nechovala arogantně. Když jsem se opřela o sedadlo, dívala jsem se z okna. Asi po hodině jsme dorazily k Lukovu penzionu. Všimla jsem si velkého množství aut zaparkovaných venku. Jakmile jsem vešla do domu, přivítal mě hustý kouř a hlasitá hudba od chvíle. Když jsme se s Abigail prodíraly davem lidí, pevně jsem ji chytila za ruku. Celý dům byl přeměněn na noční klub. Tu a tam lidé pili pivo z červených kelímků; někteří z nich dokonce drželi lahve. Někteří kluci a dívky si povídali a hýbali nohama do rytmu hudby. "Avo, Abigail." Debra se k nám vrhla, když si nás všimla. Vypadala hezky a nádherně, jako vždy. Objala Abigail, pak mě. "Jsem tak ráda, že jste přišly. Musím říct, že Abigail dělá opravdové zázraky. Jak zvládla tvoji matku?" "Moje máma nebyla doma," řekla jsem. "Sakra! Neměla jsi to říkat. Mohli by si myslet, že jsem génius," vyhrkla Abigail. Společně jsme se zasmály. "Pojďme za Lukem. Musí být u bazénu," řekla mi Abigail. Vydaly jsme se k bazénu, s Abigail v čele, protože tady byla už třikrát. "Tam je!" řekla Abigail, když našla Luka, když jsme dorazily k bazénu. Luke si povídal se skupinou kluků. Abigail k němu přišla. Já jsem ji následovala. Ale něco mě zaujalo a mé kroky se zastavily. Všimla jsem si, že někteří kluci a dívky něčemu fandí. Když jsem se otočila, uviděla jsem kluka s černou šátkou na očích. Byl to Ian Dawson! Měl na sobě černé džíny a černou vestu bez rukávů, která odhalovala jeho tetování. Polovina řetězu jeho vesty byla rozepnutá. Uvnitř neměl tričko, což mu dodávalo nesmírně sexy vzhled. Dívky se chichotaly, když se pohyboval kolem, chodil blíž k nim, aby je mohl kdykoli chytit. Vypadalo to, že hraje slepou bábu s dívkami. Jeho přátelé pili a bavili se hrou, jako by to byla pro něj výzva chytit konkrétní dívku. Rozšířily se mi oči, když jsem viděla, že jde mým směrem. Udělala jsem pár kroků zpět. Nicméně, on ke mně stále přicházel. Otočila jsem se, když už byl skoro u mě. Ale než jsem se mohla přesunout na druhou stranu, ruka mi chytila zápěstí a přitáhla mě k pevné hrudi. Všichni kolem nás ztichli. Byla jsem šokovaná tou blízkostí. Jeho dotek způsobil, že celé mé tělo zamrzlo. Zasmál se a kousl se do spodního rtu, jako by slyšel můj zrychlený tep srdce. Jeho rty mě zaujaly. Měl znaménko uprostřed spodního rtu. Připadalo mi to jako nejkrásnější pohled na světě. Pomalu zvedl ruce a sundal si šátek z očí. Ale v momentě, kdy byla černá látka odstraněna z jeho očí, jeho úsměv zmizel. "Ty!"