Byla jsem tak v šoku, že mi ztuhlo celé tělo. Jeho rty se mi na mých rtech zdály být elektrizující. Zavřela jsem oči, když jsem začala cítit něco jiného. Zvedl ruku k mým vlhkým vlasům, zastrčil mi je za levé ucho a prohloubil polibek. Když jsem si uvědomila, co se děje, pokusila jsem se ho rukama odstrčit od hrudi. Ale on mi jednou rukou chytil zápěstí a zamkl mi je za zády. Přerušil polibek a dotkl se mých rtů konečky prstů. "Proč tyhle rty chutnají jako rty panny? Proč si se mnou hraješ na nedostupnou? Neřekli ti, že mám rád drsnost?" Neměla jsem tušení, o čem mluví. Samozřejmě to byl můj první polibek, který mi ukradl. "Já-" Než jsem mu mohla zabránit, zabořil mi obličej do krku. "Co je s touhle vůní? Varuju tě. Nehraj se mnou žádné triky. Bude to jen jedna noc." Jeho slova mě ohromila. Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. 'Jedna noc? Myslí si, že jsem jedna z těch holek? Ne, nechci být jedna z nich.' "Nech mě...ahhh!" Snažila jsem se mumlat tišším tónem, ale nakonec jsem vykřikla, když mě políbil a cucal mi krk. "Jestli zase zasténáš, vezmu si tě tady a teď," řekl hlubokým hlasem. Zděsila jsem se. Byl mi tak blízko a nikdy předtím jsem nebyla tak blízko žádnému jinému klukovi. Kupodivu mi srdce začalo znovu rychle bít, stejně jako pokaždé, když jsem ho viděla. Začal mi přejíždět rukama po dlouhém kabátě, jako by něco hledal. "Kde je to lano?" Zeptal se a přiblížil svůj obličej k mému. "C-Cože–" "IANE, KDE JSI?" Ronaldův hlas se ozval v rohu. Ian se ode mě odtáhl a zamumlal: "Tak špatné načasování!" Zírala jsem na jeho siluetu s vytřeštěnýma očima a nevěděla jsem, co mám dělat. "Budeme pokračovat později," řekl mi, než se vrátil na večírek. Když odešel, podívala jsem se za něj. Pomalu jsem se dotkla svých rtů a ty se mi roztřásly. "Co se to právě stalo?" Zaslechla jsem vyzvánění svého telefonu. Vytáhla jsem telefon z kabelky a všimla jsem si, že mi volá Abigail. "H-Haló?" "Ahoj! Kde jsi? Už tě hledáme." "Jsem blízko toalet. Ummm...dole." "Počkej, co tam děláš? Neřekl ti Luke, abys použila toalety nahoře?" "Ztratila jsem se." Zalhala jsem jí. "Dobře, počkej tam. Jdu." "Dobře." Byla jsem idiot. Mohla jsem použít baterku na svém telefonu, když jsem vyšla z toalety. Vytáhla jsem si brýle a nasadila si je, než jsem vystoupila z rohu. Všimla jsem si, že ke mně jdou Abigail a Luke. "Měli jsme o tebe takový strach," řekl mi Luke. "Omlouvám se, lidi." Omluvila jsem se jim. Vzpomněla jsem si na to, co se tam stalo. Polkla jsem a sklonila hlavu, abych si zakryla obličej vlasy. "Jsi v pořádku?" Zeptala se mě Abigail, když se mě snažila pozorovat. "J-Jo. Chci se vrátit domů." Luke si povzdechl a přikývl hlavou. "Dnes jsi přišla. To mi stačí. Nech mě tě odvézt domů." Zavrtěla jsem hlavou. "Ne, je to tvoje párty. Jak můžeš odejít?" "Tak tě odvezu domů, jak jsem slíbila," řekla Abigail. "Ne, můžu se vrátit sama. Nechci, aby někdo z vás kvůli mně opustil tuhle párty. Budu z toho špatná." "Tak řeknu svému řidiči, aby tě odvezl domů. Je to v pořádku?" Zeptal se Luke. Chvíli jsem o tom přemýšlela, než jsem mu přikývla. Chystala jsem se sundat si kabát, který mi dala Abigail. Ale řekla, že si ho ode mě vezme zítra. Tak jsem souhlasila a rozhodla jsem se opustit Lukeův penzion. Cestou k hlavním dveřím můj pohled neustále bloudil po celém domě. Vynadala jsem si, že hledám tu osobu. Cestou jsem narazila na Debru. Byla stále s tím novým klukem. Objala mě a řekla mi, abych se v pořádku dostala domů. Vyšla jsem z domu a všimla jsem si, že na mě venku u auta čeká Lukeův řidič. Držet pro mě otevřené zadní dveře. Došla jsem k Lukeovu autu, ale něco mě zaujalo a zastavila jsem se. Něco mě bodlo u srdce, když jsem se podívala doleva. Ian se líbal s tou dívkou v bílých bikinách. Převlékla se do sexy šatů. Opírali se o Ianovo auto. Zírala jsem na něj. Neztrácel čas výměnou dívek. Před chvílí se líbal se mnou a teď se líbal s jinou dívkou. Najednou na mě padl jeho pohled. Očekávala jsem, že bude reagovat, ale místo toho mě ignoroval a dál se líbal s tou dívkou, jako bych byla neviditelná. "Slečno," zavolal na mě Lukeův řidič. Odvrátila jsem se od Iana a rychle jsem nastoupila do auta. Jakmile řidič zavřel dveře, po tváři mi stekly slzy. Vyhlédla jsem z okna auta na Iana. Styděla jsem se sama za sebe. Proč jsem mu dovolila, aby mě políbil? Proč jsem se tak cítila? Proč mi srdce závodilo pokaždé, když byl blízko mě? 'Proč k němu vůbec cítím něco takového, když se ani neznáme?' Zeptala jsem se svého srdce, zavřela oči a opřela si hlavu zpět o sedadlo. Řidič nastartoval auto. Moje mysl si neustále přehrávala všechno znovu a znovu. Nebyla to lež, že moje srdce po něm toužilo. Věděla jsem, že je to zlý chlapec, nejnebezpečnější Alfa v mé smečce, který se velmi brzy stane hlavou Alfy. Neměl zájem o lásku nebo náklonnost. Věřil jen v pouto spřízněných duší, a tak prostě používal jiné dívky k uspokojení své touhy, dokud nenajde svou spřízněnou duši. Zajímalo mě, kdo bude jeho spřízněná duše. Bude se k ní chovat opravdu dobře? Nikdo ho nikdy neviděl, že by se k nějaké dívce choval jemně. Bude tu dívku milovat? A co já? Kdo je moje spřízněná duše? Nepodvedla jsem svou spřízněnou duši tím, že jsem dovolila jinému klukovi, aby mě políbil? Nebylo špatné cítit se takhle k někomu jinému? Otevřela jsem oči a zahleděla jsem se na oblohu. Nemohla jsem si pomoct, ale pomyslela jsem si: 'Kde jsi, spřízněná duše?'