Když to Roseanne a Felicie uslyšely, zůstaly stát ve dveřích, ruce zkřížené na prsou, a vyzývavě na Cynthi hleděly. Cynthia se chladně zasmála a posměšně se zeptala: "Co to má znamenat? Skončily jste s hraním role starostlivé sestry a pečující nevlastní matky?" Od jejího návratu do Larsonova sídla se k ní obě chovaly dvojsmyslně – jinak před otcem a jinak za jeho zády. Cynthia si na to zvykla. Proto nebrala jejich slova vážně. Ztratila trpělivost s tím patem, protlačila se mezerou mezi nimi a otevřela dveře. Jak Cynthia procházela kolem, Felicie – která měla na sobě vysoké podpatky – málem zakopla a upadla. Roseanne rychle chytila svou matku a křičela za Cynthi: "Počkej, až se táta vrátí. Uvidíme, jak se budeš promenádovat potom!" Cynthia se nezdržovala a zamířila rovnou nahoru. Kolem poledne konečně dorazil Mason domů. U jídelního stolu se Mason dostal rovnou k věci. "Cynthie, dnes večer znovu navštívíš ten pokoj. Pan Roberts na tebe čeká. Souhlasil, že nechá včerejší incident plavat. Pokud ho dnes večer dobře obsloužíš, stále do nás investuje." Cynthia nemohla uvěřit svým uším. Ten neúspěšný pokus z minulé noci se dnes znovu opakoval. Mason byl neúprosný, jako by si nedal pokoj, dokud ji nevymění. Nebo snad jediným účelem jejího návratu po deseti letech strávených na venkově byl tento okamžik. Za boží milosti, to si myslí! "Nepůjdu," odmítla přímo. Když Mason viděl Cynthin pevný postoj, zahrál na city. "Cynthie, tato společnost byla tvrdou prací tvé matky a teď je v krizi. Nechceš přece vidět, jak veškerá její snaha přijde vniveč, že ne?" "Takže si přece jen pamatuješ, že je to tvrdá práce mé matky," odsekla Cynthia chladně a dívala se Masonovi přímo do očí. Mason se cítil trapně, když řekl: "Tehdy jsem tvé mámě ublížil a teď se to snažím napravit, ne?" "To je ta takzvaná náprava? Vyhodit její dceru na venkov a když ji konečně přivedeš zpět, chceš ji jen prodat?" "Je to proto, že má společnost potíže; nemám na vybranou." Cynthii se sevřelo srdce, když se dívala na Masona a spolkla své námitky. Nemělo smysl hádat se s mužem, jehož srdce už zbloudilo. Pohlédla na Roseanne, která svědomitě jedla, ale v duchu se kochala Cynthiným neštěstím, a mírně se usmála: "Nemáš snad ještě jednu dceru? Užívala si dobrého života po celá ta léta; je na čase, aby začala přispívat." Masonova tvář okamžitě ztmavla. Zvážněl a prohlásil: "Nevybíjej si své frustrace na své sestře. Má zasnoubení s rodinou Sullivanových, které nelze porušit." Masonova okamžitá obrana Roseanne poslala Cynthino srdce do propasti. Odpověděla: "Takže můj život má být zničen? Ale vzpomínám si, že rodina Sullivanových není nadšená, že je dcerou milenky, a zvažuje zrušení zasnoubení." Roseanne i Felicie smrtelně zbledly. Být "tou druhou ženou" je jedna věc, ale nechat si to připomínat je věc druhá. Protože Cynthia zůstala tvrdohlavá, Masonův hněv vzplál. "Říkám ti, dnes večer musíš jít." Poté vytáhl svůj trumf. "Pokud chceš získat akcie, které ti matka zanechala, raději začni být poslušná." Cynthia se zarazila a pomalu zatínala ruce v pěst. Její dědeček se o akciích zmínil před svou smrtí. Tentokrát se vrátila, aby si nárokovala své právoplatné akcie a aby se na vlastní oči přesvědčila, jaký muž mohl krutě poslat pryč svou vlastní krev. Dříve se zdráhala akcie převzít, protože nechtěla ublížit svému otci, který tak tvrdě pracoval na vybudování společnosti. Ale teď věděla, že někteří lidé prostě nejsou vhodní k tomu, aby byli rodiči. V Cynthiných očích se začalo objevovat divoké odhodlání.