Nicole odložila telefon. Potlačila bolest v srdci a palčivý pocit v těle, pak se vzchopila a vzala si taxík k radnici. Čas ubíhal minutu po minutě. Eric Ferguson Nicole dvakrát volal, ale nikdo se neozval, a tak už se rozhodl znovu nevolat. Nicole seděla na lavičce a vypadala velmi bledě. O hodinu později k ní Eric přišel s přísným, bezvýrazným obličejem a díval se na ni chladným pohledem. "S čím přesně jsi nespokojená? Vím, že jsi tento měsíc darovala více krve, ale už jsem ti to kompenzoval." "Prostě se rozveďme..." Nicole zvedla hlavu a setkala se s jeho chladným pohledem. Její hlas byl klidný a vyrovnaný a už s Ericem nechtěla mluvit. To, co říkali, se nikdy neshodovalo. Nicole se podívala na výrazné rysy muže před sebou. Byl pohledný a vysoký, kvůli čemuž se do něj bezhlavě zamilovala, ale nikdy se na ni ani jednou neusmál. Dříve si dávala pozor, aby ho nedráždila, ale teď, když viděla jeho přísný obličej, cítila se otupělá. Eric se na Nicole podíval s ponurým obličejem. Mohl tolerovat všechny její požadavky nebo nároky, ale nemohl vystát, že nezná své místo. 'Opravdu si myslí, že je jediná, kdo může darovat krev?' "Nicole, nelituj svého rozhodnutí." "Nejvíc lituji toho, že jsem si tě před třemi lety vzala." Nicole se uboze usmála. Konečně si to promyslela a její mysl nemohla být v tuto chvíli jasnější. 'V tomto manželství s Ericem Fergusonem jsem si užila dost. Už bylo dost!' Blížil se konec dne, takže ve frontě bylo jen pár lidí a oni byli poslední pár. Jejich tři roky manželství skončily tak ukvapeně, během několika minut. V okamžiku, kdy Nicole držela rozvodové vysvědčení, se jí trochu zachvělo srdce. Eric neřekl nic o tom, že by chtěl, aby zůstala, a ani se na ni nepodíval. "Pojďme do nemocnice." Pořád nezapomněl ji naposledy využít. Nicole mírně zvedla hlavu a najednou se zasmála. "Eriku Fergusone, i kdyby mi v budoucnu umřela před očima, už na ni nepromarním ani kapku krve." Ericovy oči náhle potemněly. "Jak můžeš takhle proklínat Wendy, když je nemocná? Nezapomeň, podmínkou našeho tehdejšího manželství je, že budeš darovat krev, kdykoli to bude potřebovat." V tu chvíli měla Nicole pocit, jako by ji bodli do srdce. Byla ohromena bolestí. 'Správně... Mohla jsem si ho vzít jen proto, že mám zlatou krev. Slíbila jsem, že daruji svou vzácnou a řídkou krev Rh-null Wendy Quade, kdykoli to bude potřebovat...' Nicole se na něj podívala, ale v mužových očích byla jen jeho obvyklá lhostejnost. Její úsměv se rozšířil, až se nakonec zasmála nespoutaným chladem. 'Měla jsem už dávno pochopit, že pro Erica Fergusona jsem jen obyčejná chodící krevní banka...' "Eriku Fergusone, kašlu na to, že jsem tvoje žena! Neboj se, naposledy jí daruji krev a vyrovnám si s tebou účty." Záhadně se usmála, pak se podívala na Erica a otočila se, aby odešla. Ericovo obočí se mírně svraštilo. Cítil se nevysvětlitelně podrážděný. Měl pocit, že s Nicole dnes není něco úplně v pořádku, ale nedokázal ten pocit popsat. Bylo to, jako by se vymkla jeho kontrole. Za jejich tři roky manželství si myslel, že ji už dobře zná. Před svatbou byla upjatá a vytrvalá, ale potom se z ní stala mírná a poslušná manželka. V poslední době potřebovala Wendy více krevních transfuzí. Cítil se kvůli tomu provinile, ale Nicole nikdy neodmítla, takže se mu ulevilo a přemýšlel o tom, že jí to kompenzuje v jiných ohledech. Bez ohledu na její původní úmysly vzít si ho, Nicole byla dobrá manželka. Nicole, která najednou žádala o rozvod, ho rozčilovala, ale na tom nezáleželo. Ericovy tmavé oči se prohloubily, když se zbavil podráždění ve svém srdci. 'Nech to být, přirozeně se vrátí prosit, až sama nepřežije.' ...... Než Eric stačil cokoliv říct, Nicole zastavila u silnice taxík a jela do nemocnice. Našla VIP pokoj Wendy Quade a otevřela dveře. Wendy obklopovalo několik lékařů a sester a pozorně se ptali, jestli se žena necítí nepříjemně. Když Wendy uviděla Nicole, její oči se rozzářily a okamžitě vypadala potěšeně. "Nicole, konečně jsi tady! Nezlobíš se na mě, že tě pořád obtěžuji kvůli svému špatnému zdraví, že ne? Bála jsem se, že to tvoje tělo nezvládne." Nicole k ní přešla chladným a ponurým pohledem. "Tu textovku jsi poslala ty, že?" Šla rovnou k věci. Než jí Wendy stačila odpovědět, Nicole ji prudce vrazila facku. "Ach!" Wendy vykřikla a šokovaně si zakryla tvář.