Arthurův pohled „Panebože, Anno, vypadáš jak po autonehodě, co se ti stalo?" zeptala se Alicia hned, jak vešla do hodiny managementu a uviděla Annu sedět na jejich obvyklém místě u okna. Anna zasténala a otočila se dozadu, aby se na něco nebo na někoho zamračila, a Alicia sledovala její pohled, aby zjistila, že se mračí na Andreho. „Ten bastard si ze mě ráno vystřelil. Přísahám, že jsem tak blízko tomu, abych ho zmlátila těma berlama, co jsem používala v páté třídě." Alicia se zasmála a sedla si na prázdnou židli vedle ní. „Takže teď si děláme srandu z toho, že ti málem amputovali obě nohy kvůli skutečné autonehodě v páté třídě. A co je tohle za neustálé hašteření mezi tebou a Andrem?" zeptala se Alicia, hravě vrtěla očima, a Anna protočila očima. „Je to ještě horší, že jeho jméno začíná na 'A' a moje taky, takže se lidi záměrně snaží tvořit roztomilá jména z obou našich jmen, je to upřímně řečeno nechutné." „Ale no tak, Andre je sexy, co se ti na něm nelíbí?" „Jeho obličej, jeho malé kousky, jeho otravný smích, jeho zatraceně nádherná čelist, jeho sexy tělo, jeho krásná čokoládová pleť, která vypadá, jako by byla namočená v karamelu a medu - ach, do prdele." Anně se rozšířily oči, když si uvědomila, že ho má nenávidět, ne po něm toužit. „Mhmmm," škádlila Alicia a vytahovala si knihy z tašky. „Klidně si dál hraj na to, co chceš, moje krásná kamarádko, ale obě víme, že chceš kousek té čokolády v sobě." Anna se rozchechtala: „Prosím tě, nebuď nechutná. Nelíbí se mi takhle." „Kdy mi přestaneš lhát a lhát sama sobě?" „Kdy přestaneš lhát o tom, že jsi zamilovaná do svého kluka?" Ach, tahle zabolela, ale Alicia ji odbyla smíchem, není to nic velkého a není to tak, že by se Anna úplně mýlila. Neví, jestli to, co cítí k Michaelovi, je vůbec láska, když se díky němu necítí tak, jak by se cítit chtěla. Myslí si, že je sobecká, že přehlíží jeho dobré vlastnosti a více se zajímá o jiné věci, které může kdokoli označit za nepodstatné. „Tohle mám za to, že tě mám jako nejlepší kamarádku a ty o mně víš spoustu sraček. Není to tak, že by ses úplně mýlila, ale těžko se to přiznává, cítím knedlík v krku, kdykoli pomyslím na to, jak sobecká jsem v poslední době byla. Chci říct, že se snaží, chce, aby bylo všechno perfektní, ale co když nechci perfektní? Co když nejsem blázen do všech těch jemných doteků a podobných sraček? Co když chci trochu agresivity, je to tak špatné? On to nechápe. Nevím, proč se ke mně tak chová, ale chodil s holkou ze spolku, proboha, a víme, že to není zrovna ten nevinný typ holky." „Místo abys vinila Michaela za to, že není tak agresivní, jak chceš, napadlo tě možná, že chce být opatrný? Bylo by to tvoje poprvé, co máš sex, očividně by chtěl, aby to bylo perfektní a úžasné." „Ale já to nechci! To je přesně to, co říkám, připadalo by mi to nudné. Chápu, že chce být opatrný, ale prostě si nemyslím, že je to to, co chci." „Ty mrcho. Věř mi, Alicio, říkáš to všechno proto, že ti tvůj sext kamarád nasadil spoustu obrázků do hlavy, což mi přijde úžasné, ale mít sex poprvé bolí jako prase. Nesnažím se tě strašit nebo něco podobného, ale poprvé jsme museli přestat, protože jsem nemohla přestat brečet. Trvalo mi asi třicet minut, než jsem se uklidnila a požádala ho, aby v malé aktivitě pokračoval. Tvoje poprvé by nemělo být tak drsné nebo příliš agresivní, má to být příjemné, máš se cítit dobře a nemáš toho litovat. Je lepší nechat své divoké fantazie stranou jen na tu noc a být opatrná, nechceš se zranit." Alicia polkla, věděla, že Anna má pravdu, a byla totální idiotka, že o tom takhle nepřemýšlela. Zaslouží si cítit se dobře, když přijde o panenství, a je jí skoro dvacet, to nechce. „Je mi špatně, co mám Michaelovi říct? Máme se sejít dnes večer a vím, že se na mě zlobí. Ten večer jsem mu zavěsila a dva dny jsem mu nezvedala hovory ani neodpovídala na jeho zprávy. Jsem tak mizerná přítelkyně." „Trochu jo," zasmála se Alicia a plácla Annu po ruce, Anna jí někdy nemohla lhát, aby neublížila jejím pocitům. „Máš pravdu, musíš se omluvit a už je to týden, neřekla jsi nic o svém sext kamarádovi, už se ti nedaří?" Alicia si povzdechla a otočila se k učiteli, který vcházel dovnitř. „Řekněme, že jsem v hrozné a chaotické situaci." ********* Oběd nebyl pro Alicii moc vzrušující, neustále zírala na Michaela, který seděl se svými přáteli, vtipkoval a jejich smích se rozléhal po hale jídelny. „Nezavazuje se se mnou pohledem." postěžovala si Alicia Anně, která se snažila odrazit Andreho ruku od svého jídla. „Nebyla bych chtěla navázat s tebou oční kontakt, kdybych byla jím." Alicia na ni zamračila, šťouchala se v jídle a znovu se podívala na Michaela. „Andre, jsi kluk, co bys chtěl, aby tvoje holka udělala, aby ses míň zlobil, když se na ni zlobíš, hmmm?" Anna se dívala, spíš se hluboce nadechla a čekala, až Andre odpoví, měl Andre přítelkyni? Andre seděl u stolu, očima na Anně, která zírala do prázdna, ale velmi pozorně sledovala, co se děje kolem jejich stolu. „Za prvé, nemám přítelkyni," řekl Andre a díval se na Annu a Alicia chtěla v tu chvíli zvracet, „za druhé, myslím, že záleží na tom, co udělala špatně." „Pokud ignorovala tvoje hovory a zprávy dva dny?" „Oh, to bych se zlobil, zvlášť kdybych neudělal nic špatně a ona se chtěla jen chovat hloupě." Anna si odfrkla a hned to zakryla kašlem, když na ni Alicia zamračila. „Takže, co bys chtěl, aby udělala, aby ses cítil líp?" „Jsem jednoduchý kluk, takže jednoduchá omluva stačí, nebo když mi pošle spoustu omluvných zpráv, to je neuvěřitelně to nejroztomilejší, co by holka udělala. Kdyby to udělala, už bych se ani nezlobil." Alicia se zamyslela, vytáhla z tašky telefon a zkontrolovala si zprávy od Michaela a zasténala. Nemyslela si, že by ho zprávy uklidnily, když si znovu a znovu četla jeho vlastní zprávy, které ignorovala. Michael: [Alicio, omlouvám se, že jsem se choval, jako bych nevěděl, co ode mě chceš tu noc, ale nebyl jsem připravený, zaskočila jsi mě.] Michael: [Alicio, hej, řekl jsem, že se omlouvám. Můžeš to aspoň zvednout? Chci si s tebou promluvit.] Michael: [Vím, že jsi naštvaná a možná jsem se postaral o to, abys ses cítila hloupě, ale omlouvám se, myslím to vážně a udělal bych cokoliv, abych ti ukázal, jak moc mě to mrzí.] Michael: [Koupil jsem ti nového plyšového medvídka, mohla bys mi ho aspoň nechat přinést, abych tě viděl, nebo bych byl rád, kdybys přišla ke mně domů, chybíš mi.] Michael: [Vážně se na mě zlobíš, protože jsem odmítl ti posílat sexting a oddávat se telefonnímu sexu?] Michael: [Volám ti už několik dní a ty mě jen ignoruješ a chováš se, jako bych neexistoval.] Michael: [Řekl jsem to už tolikrát, že chci, aby tvoje poprvé bylo perfektní, proč mi aspoň nemůžeš věřit?] Michael: [S někým se vídáš? Proto se ke mně chováš takhle poslední týdny?] Michael: [Během letních prázdnin ses se mnou sotva chtěla sejít, viděl jsem tě jen dvakrát a teď už je léto pryč, ani tě neuvidím, protože si pořád vymýšlíš hloupé výmluvy.] Michael: [Pokud jsem udělal něco špatně, měla bys mi aspoň říct, co to je, místo abys se ke mně chovala jako k odpadu, Alicio. Už nevím, co chceš, ale zdá se, že to nejsem já. Pokud chceš ukončit to, co máme, tak mi aspoň dej důvody, místo abys si myslela, že je v pořádku se ke mně chovat tak, jak se chováš.] Michael: [Víš, jak moc tě miluju a jsem ochotný pro tebe udělat cokoliv, dej mi aspoň šanci, místo abys mě neustále odstavovala, jako bych se nesnažil, abych tě udělal šťastnou.] Michael: [Je smutné, že tohle všechno čteš a ignoruješ mě. Nevím, ale vždycky se kvůli tobě cítím jako idiot.] Panebože, Alicii je hrozně. Podívá se na Michaela a jejich oči se setkají a ona má v očích prosebný výraz, ale on se odvrátí. Alicia: [Hej, můžeme si někde promluvit, nebo chceš, abych k tobě dneska přišla pro toho plyšového medvídka?] Alicia odešle zprávu a otočí se, aby ho viděla, jak kontroluje telefon, neusmívá se na ni a ona ví, že to tentokrát opravdu posrala.