Pod stolem v menze jsem si zkřížila kotníky a vložila jsem si do úst další lahodně slanou hranolku. Ne každý den se člověk mohl u jídla zadarmo podívat na divadlo, ale já tam seděla a užívala si obojí. Nechápejte mě špatně, vím, že mě to bavilo, i když to nebylo správné. Ale dál jsem si cpala do pusy kousky brambor smažených v oleji, jako bych jedla popcorn a s vytřeštěnýma očima jsem se nemohla odtrhnout od páru, který se hádal jen o pár stolů dál. V přeplněné místnosti se moc jiných rozhovorů nevedlo a já jsem uvažovala, že jim řeknu, že jejich diskuse není soukromá, ale můj zadek zůstal přilepený k židli, zatímco jsem jedla. Pokud chtěli, aby to byla věc všech, byla to jejich volba. Nechtěla jsem být do toho dramatu zatažená. Jako jedna z mála dívek ve škole, která nebyla úplně zamilovaná do pohádkového románku krásné roztleskávačky a quarterbacka, jsem se královsky bavila. "Čtyři roky, Diano! Čtyři roky, a teď se chceš rozejít, abys mohla zažít 'plnohodnotný vysokoškolský život'?" Sledovala jsem jeho ruce, jak dělal uvozovky, a i když vypadal zlomeně, ten pohyb mi vykouzlil na tváři malý úsměv. "To znamená jen to, že chceš šukat s někým jiným! Jestli je to tak, tak to prostě řekni." Diana se rychle rozhlédla po místnosti a její tvář zrudla, jak jí krev nahrnula do obličeje. Naše oči se na chvíli setkaly, když skenovala okolí a uvědomila si, že mají poměrně velké publikum. Využila jsem toho a strčila si rychle chladnoucí hranolku do úst, než jsem přerušila oční kontakt. Popadla jsem papírový kelímek přede mnou a napila se, zatímco schovávala obličej za závojem svých platinově blond vlasů. Lehký předmět v mé ruce mě zamračil a já jsem s ním lehce zatřásla, abych zjistila, jestli v něm ještě zbylo trochu limonády. Když se mé rty obalily kolem brčka, abych se napila naposledy, ozvalo se hlasité echo, které signalizovalo, že mi pití došlo. Trhla jsem sebou, když mě spolubydlící Chloe kopla do holeně za to hlasité srkání, a zamračila jsem se na ni s nepobaveným pohledem, když jsem kelímek položila zpět na stůl. Byla zděšená pozorností, kterou jsem na sebe upoutala tím hlukem, protože se i stůl vedle nás otočil, aby se na mě zamračil za přerušení jejich večeře. Poslala jsem k ní malé pokrčení ramen ve stylu 'co se dá dělat', než jsme se obě otočily zpět k předmětu fascinace všech. "To jsem nemyslela a ty to víš!" řekla Diana ostře, když zvedla vidličku a začala posouvat ty hrozné špagety, které naše univerzita podávala. "Jen si myslím, že potřebujeme zažít různé věci a nechci v téhle konverzaci pokračovat tady! Děláš scénu!" Nemohla jsem si pomoct a protočila jsem oči. Nebylo pochyb o tom, že měl pravdu ve svém předpokladu, ale jsem si jistá, že to nebylo něco, co chtěla veřejně oznámit. Pro někoho to mohl být dobrý nápad vést takový rozhovor na veřejném místě, aby se kontrolovala a omezila reakce dané osoby, protože většina lidí nechce upoutat pozornost emocionálními výbuchy. Bohužel pro ni se zdálo, že mu je jedno, jestli dělá scénu. "Jako co?" odsekl. "Jediná věc, kterou nemůžeš zažít, když jsi ve vztahu, je někdo jiný!" Jeho černé vlasy mu klouzaly mezi prsty, když si jimi frustrovaně prohrábl a zanechal rozcuchaný vzhled, jako by právě vstal z postele. I já jsem musela uznat, že mu to slušelo. Při jeho poznámce jsem mimovolně odfrkla. Mohla by klidně zažít jinou osobu, i když je stále ve vztahu. Měl štěstí, že se s ním alespoň nejdřív rozcházela. "Říkala jsem, že to tady nechci dělat. Pojďme zpátky k tobě a promluvíme si o tom," prosila tiše, když se naklonila dopředu na stole a stěží se vyhnula tomu, aby se její vlasy nestaly součástí jejího jídla. Má ruka automaticky sáhla zpět po papírové lodičce, ve které seděla moje svačina, a naslepo jsem nahmatávala další, oči stále upřené na pár. Bylo to jako hrozná autonehoda a byla jsem vděčná, že nejsem jediná, kdo otevřeně zírá. V tomto bodě už to dělala téměř celá jídelna. Když jsem nic nenašla, odtrhla jsem oči ještě jednou, abych zjistila, že jsem dojedla hranolky a nemám už co žvýkat. Zvuk židle skřípající o zem mě přiměl vzhlédnout tak rychle, že jsem si málem zlomila vaz. Caleb Briggs stál v plné parádě a shlížel na hubenou roztleskávačku před sebou se svýma hlubokýma zelenýma očima plnýma hněvu. "Ne. Už o tom nechci mluvit. Chceš být single, abys mohla šukat s jinýma klukama? Fajn. Vyhrála jsi. Jsi single." Způsob, jakým mu džíny obepínaly stehna, když se otočil, aby vyrazil z jídelny, upoutal mou pozornost a nemohla jsem si pomoct s mírným nakloněním hlavy, když jsem si všimla, jak má vypracovanou zadní část. Kalhoty mu obepínaly zadek tak akorát a málem jsem slintala, když jsem sledovala, jak se mu svaly na zádech napínají pod bílým bavlněným tričkem, když otevřel dveře a odešel. Zavření dveří bylo jako hození mikrofonu na zem. Jakmile skleněný panel úplně oddělil studentský spolek od muže, místnost vybuchla hlasitými rozhovory o událostech, které se právě odehrály. Zdálo se, že nikoho nezajímá, že tam Diana stále sedí. Z očí jí tiše tekly slzy, když zírala směrem k svému bývalému příteli, než se vrávoravě postavila na nohy a vyběhla z budovy, nechávajíc za sebou ty odporné těstoviny na stole.