Srdce mi poskočí při pohledu na její vzkaz. Drobounká Ella v letních šatech se sama toulá po lesích, nedbá na všechna nebezpečí. Představa, jak bezmocně leží s hadím uštknutím, mě přiměje odhodit jídlo na lavičku a křičet na Henryho, ať mě následuje. „Tak jo, Henry, je čas, abys předvedl pořádnou práci loveckého psa.“ Odběhne s nosem u země a já v duchu prosím Boha, aby sledoval Ellinu stopu a ne