ARIANIN POHLED~ „Můj otec je zvíře, ano, řekla jsem to, zvíře a terorista, násilník a všechno to zlé a odporné, co zločinci v Itálii dělají! Nenávidím ho,“ řekla jsem, svírajíc papír v rukou a třesouc se vztekem, jak jsem ho zmuchlala a hodila na zem. „Nenávidím domov a nikdy se nechci vrátit, můj život od přestěhování na Maltu nebyl ničím jiným než krásný, ten pohledný číšník, kterého jsem potkala minulý týden, mě konečně chce vzít na hezké rande, někam nóbl, ale místo toho mě otec povolal domů,“ řekla jsem, hodila kabelku na pohovku a zhroutila se do ní. „DNES VEČER!“ vykřikla jsem, „A ten KRETÉN tam taky bude.“ Moje sestřenice a nejlepší kamarádka na světě, Fiona, seděla vedle mě, zatímco jsem nepřetržitě plakala. „Pokud to odmítneš, jsem si jistá, že tě dovlečou do letadla,“ řekla, znějíc, jako by jí mě bylo líto, když zvedla papír, aby si přečetla jeho obsah. „Myslela jsem si, že když můj otec řekl: ‚Dělej si, co chceš, nechci už vidět tvůj ubohý obličej.‘ Myslel to vážně, co ode mě ten muž může potřebovat, s tím životem jsem skončila, chci s tím skončit, Fiono,“ plakala jsem do polštáře na pohovce. „Podívej se na to z té lepší stránky, alespoň teď odblokuje ten účet a my můžeme zaplatit ten byt, který jsme chtěly, prostě jdi na tu párty a vrať se, je to jenom dnes večer, že, neříká se tam, že tam musíš přespat,“ řekla a lehce mě pohladila po rameni, než si na něj lehla. „Já vím, že je to těžké, holka, ale ty to zvládneš, no tak, pomůžeme ti vybrat šaty, pořád jsi ta krásná excentrická Ariana Rinaldi, musíš to těm svým nevlastním sestrám ukázat, víš, že tam budou, s těma jejich vykulenýma očima,“ řekla, rozcuchala mi vlasy a táhla mě, abych se postavila na nohy, což jsem neochotně udělala. „Nechci jít, kéž bych jim mohla říct, že mě srazil vlak nebo něco takového,“ řekla jsem a na protest zavrtěla hlavou. „Ani náhodou, pojď, půjdeme do butiku La Perla Maltese,“ řekla a táhla mě ke dveřím. O 3 hodiny později jsem mířila domů do Itálie, abych se zúčastnila téhle párty, kterou se můj otec rozhodl uspořádat pro mého kreténa adoptivního bratra Mattea. Jeho jméno mi poslalo vlny čirého podráždění do páteře, když jsem myšlenku na něj setřásla z mysli. Nenávidím ho, celou svou bytostí, je to kretén a jsem ráda, že to teď všichni vidí. Zkažený bastard, tak by ho můj otec tajně nazýval, tak proč pro něj pořádá tuhle propracovanou párty a proč bych měla být uprostřed všech těch starých odporných mužů? Zvedla jsem pozvánku, která byla viditelně špatně pomačkaná, a znovu ji narovnala, znovu jsem si přečetla její obsah, tentokrát jasněji: Jste srdečně zváni na večer intrik a požitků na panství ctihodného Dona Vincenza Rinaldiho. Datum: 30. ledna 2023 Čas: od půlnoci do úsvitu Místo: Villa Rinaldi, uhnízděná ve stínech Marina Verde. Dress code: černá pro muže, ženy si mohou svobodně vybrat, co je okouzlí, s nádechem tajemství. Připojte se k nám pod štítem noci, oslavujeme loajalitu, život a pouta našeho bratrství. Užívejte si nejlepší kuchyni, vynikající vína, která Sicílie nabízí, a pokušení zakázaných rozkoší. Pamatujte však, že v těchto zdech je prvořadá zdrženlivost a měnou noci jsou tajemství, důvěřujte jen těm, které znáte, protože zrada má vážné následky Rodina Rinaldi. Podívala jsem se na to s nechutí, tyhle falešné párty, které ti muži pořádají jen proto, aby ukázali, kdo je mocnější, okamžitě se mi to zhnusilo. Býval to můj otec, ale teď se zdá, že Mateo je nový horký Don ve městě, který tahá za všechny nitky, a mému otci se to nelíbilo. To se muselo mého papu dotknout, tak proč by na jeho počest pořádal tuhle párty? A proč tam musím být já? Ne po tom, co mě naposledy on a moje nevlastní matka podvedli, abych Papu tolik urazila, že jsem se musela rozhodnout opustit Itálii. Můj otec je jako sup, čeká na tebe a pak udeří. Dlouho poté jsem vystoupila z letadla, dokončila jsem proces a byla jsem volná. Vše, co jsem si dokázala představit, bylo, jak budu reagovat na setkání s tím lhavým kreténem a jak rychle se odtamtud nemůžu dočkat, až vypadnu. Můj táta si vybral ten nejhorší den, aby mi tohle udělal! Zrovna když mě Enzo konečně požádal, abych byla jeho holka, v což jsem doufala. Prošla jsem kolem výdeje zavazadel a zamířila ke dveřím letiště. Když se dveře otevřely, zhluboka jsem se nadechla, vypustila jsem všechny negativní myšlenky v hlavě a přijala pozitivní auru. Usmála jsem se a jak jsem to udělala, muž nesoucí vějíř mě minul a odfoukl mi pozvánku z ruky. Vykřikla jsem a skočila pro ni, chytila jsem ji dřív, než mohla odletět, a stabilizovala jsem se, abych přistála. Jak jsem to udělala, přistála jsem v pevném sevření mužského letištního policisty, jeho sevření bylo příliš silné na to, aby bylo přátelské. „Pusťte mě! Co to má znamenat?“ zeptala jsem se, srdce mi najednou bušilo z hrudi. „Jste Ariana Rinaldi?“ zeptal se a upřeně se na mě díval, vyděšeně jsem se na něj podívala. Mám teď zapřít své jméno, nebo je tohle jeden z Papových mužů? Rozhodla jsem se jít s tou skličující nadějí, že je to to první. „Ano, jsem, co to sakra je?“ zeptala jsem se a vytrhla mu ruku ze sevření, sledovala jsem, jak se k němu připojily dvě policistky, ta blondýnka sáhla do kapsy, aby vytáhla to, v co jsem doufala, že není! „Jste zatčena za spiknutí s italským zločincem a mafiánským donem, Mateem Donatellim, s úmyslem distribuovat tvrdé drogy, cokoli řeknete, může a bude použito proti vám u soudu,“ oznámil policista a naznačil blondýnce, aby nasadila pouta. „Cože! On je jen můj adoptivní bratr! Nic o tom nevím!“ Ale to je nezajímalo, už mě vyhodili ven a hodili do policejního auta. Ještě jsem ani pořádně nepřistála, Mateo, ty slizký hovno, a už tě chci zavraždit!