Violetiny oči těkaly, když řekla: „Jo, jasně, že vím. Říkal jsi mi to ráno po telefonu, ne?" Russell spokojeně přikývl. Na tiskové konferenci seděl Russell vedle Violet a hrál divadlo. „Všichni, prosím, uklidněte se. Co se týče ranního skandálu, rád bych objasnil, že jsem jen svezl kamarádku. Není to tak, jak se říká. Nehodlám si brát jinou ženu," prohlásil. „Můj vztah s Violet byl vždycky dobrý. Doufám, že nebudete zbytečně spekulovat a ničit náš vztah. Jinak podniknu právní kroky na ochranu svých práv! Nyní se můžete začít ptát!" oznámil. Média okamžitě popadla mikrofony a kamery. „Slečno Webbová, věříte vysvětlení pana Fraleye? Je možné, jak tvrdí některé online zdroje, že má poměr s více ženami, aniž byste o tom věděla?" ptali se. Violet se slabě usmála a odpověděla: „S Russellem máme vždycky dobrý vztah. Milujeme se. Věřím mu. Vysvětlil mi to jako projev humanismu, pomoc přítelově přítelkyni je nutná. Doufám, že mu uvěříte i vy!" Během tiskové konference Violet a Russell ohromovali veřejnost jako zamilovaný pár. Po tiskové konferenci se Violet postavila a náhle si všimla asistenta, který infiltroval dav novinářů. Zaskočilo ji to a pocítila bodnutí úzkosti. Zajímalo ji, jestli její veřejné projevy náklonnosti k Russellovi nerozrušily Patricka. Po konferenci Violet spěchala do designového oddělení, aby dohnala práci. Uprostřed toho jí zavolal Russell a vyžádal si nějaké návrhy. Když je doručovala, nenápadně připevnila dírkovou kameru na jeden z knoflíků na svém oblečení. V 7 hodin večer přijel pro Violet Patrickův asistent. Stále pracovala na svých návrzích. Když přijala hovor, rychle seběhla dolů. K jejímu překvapení, když se dveře auta otevřely, uviděla na zadním sedadle sedět Patricka. Violet se na okamžik zarazila a rychle nastoupila do auta. „Pane Hersey, jste tady!" zvolala. Patrick se na ni podíval, v jeho klidném pohledu se skrýval náznak zlomyslnosti. „Dnes v noci budeme mít svatební noc. Jsi si jistá, že mi chceš dál říkat ‚pane Hersey‘?" zeptal se. Violet se začervenala. „Ehm... No, Patricku!" Patrick se zamračil. Violet zrudla ještě víc. „D-drahoušku?" Patrickovy oči se zaleskly a upřeně se na ni podíval. „Není to špatné," řekl tiše. Violet sklopila hlavu a zčervenala jí i šíje. Bohužel si nevšimla žádné změny v Patrickových bezvýrazných očích. Zůstala zticha jako šnek se zataženou hlavou. Zdálo se, že na něco pomyslel, a Patrick řekl tiše: „Slyšel jsem, že ty a Russell jste byli hluboce zamilovaní?" Violet ztuhla a okamžitě zvedla hlavu, její tvář zrudla, když spěšně vysvětlovala: „Tak to není! Jen jsem hrála!" Patrick zůstal klidný a řekl: „Pamatuji si, že jsi fotila Russella a tu ženu, jak vycházejí z radnice." Violetin výraz se změnil, v jejím hlase zaznívala zášť, když proklela: „To nestačí. Kdybych chtěla jen to, aby nesl pověst mizery a bezcitného muže, jak by to mohlo uspokojit mou touhu po pomstě?" Když byla zamilovaná do Russella, milovala ho celým srdcem, a když ho nenáviděla, nenáviděla ho zuřivě! Patrick zvedl obočí, nic neřekl, ale v duchu si Violet definoval jako silnou, tvrdohlavou a výjimečně jasnou ve své lásce a nenávisti. Zdálo se, že pokud se chce pomstít vlastníma rukama, nebylo by moudré, aby zasahoval příliš brzy. Večer, po večeři, vzal Patrick Violet přímo do nejvyššího patra, do svého soukromého apartmá. Jakmile se dveře otevřely, Violet uviděla postel pokrytou karmínovými okvětními lístky růží a její tvář okamžitě zrudla. „Tohle... Tohle je..." Patrick se rozhlédl a vešel dovnitř a řekl: „Je to slavnostní atmosféra svatební noci, připravená asistentem." Violet se začervenala, vstoupila do místnosti a rychle zavřela dveře. Patrick se ledabyle začal svlékat a řekl: „Nejdřív se osprchuji, máš nějaké námitky?" Violet okamžitě zavrtěla hlavou a opřela se o zeď jako želva. „Žádné!" Patrick, bez košile, došel ke dveřím koupelny, pak náhle otočil hlavu a podíval se na Violet, která se opírala o zeď. „Ty se... stydíš?" Violet, nevěděla, co má dělat dál, narovnala krk a zrudla, tvrdohlavě trvala na svém: „Nestydím!" Když ji takhle viděl, Patrick se nemohl ubránit škádlení: „Pokud se nestydíš, proč máš tak červený obličej?" Violet okamžitě zpanikařila a nevěděla, co má dělat! V tu chvíli Patrickovi náhle zazvonil telefon. Ambicózní atmosféra byla rozbita. Patrick zvedl telefon a podíval se na něj. Volala Gloria. Mírně se zamračil a řekl Violet: „Musím si na chvíli odskočit!" Violet byla zaskočená. „Patricku..." zamumlala v duchu. „Je naštvaný?" To dávalo smysl. Byla to ona, kdo navrhl sňatek a poskytl si únikovou cestu. Nyní byli legálně svoji a Patrick se zmínil, že má plnit své manželské povinnosti. Její váhání a výhrady začínaly být otravné!