Alodia se nemůže přestat dívat na Finna, který teď spí. Vidí, že je unavený z hraní s ní před chvílí, ale ona se jen usmívá a je s ním šťastná. Byla šokovaná, když někdo zaklepal na dveře a ty se pomalu otevíraly. "Promiň, vzbudil jsem tě?" byl to Jinn, kdo vstoupil do jejího pokoje. Alodia byla šokovaná, ale jen se usmála a zavrtěla hlavou. "Ne, to ne. Finn už spí. Převedu ho později do jeho ložnice," řekla. Bylo jí to trapné, protože není zvyklá na to, že je v jejím pokoji muž. Jen našla Jinna vedle Finna, jak mu hladí tvář. "Děkuji," vydechl Jinn. Byla ohromená. Nečekala to od něj. "Ale prosím, ráda jsem to udělala. Dělám to jen proto, že Finn opravdu potřebuje matku, na kterou se může spolehnout, a naštěstí se s tím začíná vyrovnávat," řekla. Jinn si jen hluboce povzdychl a zavrtěl hlavou. "Můj syn je ten nejlepší dar, jaký jsem kdy měl. A nechci ho vidět zraněného. Vím, že mu lžeme, ale on všechno pochopí, až přijde ten správný čas," zamumlal Jinn. Za boží milosti, jak těžké to pro něj musí být. Alodia cítí, že svého syna opravdu miluje a stará se o něj. Vidí, jak se k němu chová a jak ho má rád. Způsob, jakým hladí Finnovu tvář, a způsob, jakým se na něj dívá. Dia se jen usmála a spěšně se odvrátila, když se na ni Jinn podíval. Nemohla se mu dívat do očí, protože cítila, že se topí a roztéká. "Není třeba ho přenášet. Udělám to já. Je těžký a vím, že jsi teď taky unavená. Odpočiň si," usmál se na ni Jinn. Ten úsměv, ten upřímný úsměv způsobil, že jí srdce bije rychleji. Není to pro ni správné, ale myslí si, že se pomalu zamilovává do jeho úsměvu a jeho očí, což nechce. "Jasně, otevřu dveře," řekla. Jinn na ni kývl. Vzal Finna do náruče a ona otevřela dveře do jeho pokoje a pomalu ho položila na postel. Finn trochu zasténal, ale naštěstí se neprobudil. Alodia se trochu zachichotala, když viděla Finna našpulovat rty. Jinn se také smál, když to jeho syn udělal. "Promiň, on to dělá vždycky," řekl Jinn a poškrábal se na zátylku. "Já vím," řekla. Jinn si jen povzdychl a naposledy se podíval na svého syna, než odejdou z jeho pokoje. Alodia chce vědět o Finnovi nějaké věci, protože si nemohla najít čas na to, aby se Jinna zeptala nebo s ním promluvila. "Jinne, jen se chci dozvědět něco o Finnovi. Poslední dobou jsi byl zaneprázdněný a neměl jsi čas. A teď myslím, že máš," usmála se na něj Alodia. Jinn se na ni jen podívá a zjistí, že se na něj usmívá. Spěšně se odvrátí a jen na ni kývne. "Jasně, chceš se napít vína?" nabídl jí. Alodia nemá ráda víno. "Ne, nepiju víno. Promiň," usmála se na něj. "Dobře. Řeknu ti o něm něco. Finn miluje modrou barvu a je to jeho oblíbená barva. Během narozenin má vždycky rád téma Supermana a nic jiného. Narodil se 28. ledna. Rád si hraje. A co se o něm chceš dozvědět víc?" ptá se jí Jinn. Alodia si myslí, že o svém vlastním synovi zmeškal spoustu věcí. Ušklíbne se a žertem protočí očima. "Myslím, že jsi o Finnovi spoustu věcí zmeškal. No, už vím, co má rád a co ne, protože mi o tom řekl. Taky mi řekl, že jeho táta nemá čas si s ním hrát kvůli práci," řekla. Jen chtěla Jinnovi říct, že Finnovi chybí hraní s tátou, a to Jinna šokovalo, protože to nečekal. "Páni," zamumlal. "Já vím. Jinne, není mojí povinností ti to říkat a jsem jeho matkou už dva dny a vím, že se k tobě cítím blízko, ale chci se k tomu donutit, protože nechci mezi námi žádné rozpaky. Ale tvůj syn chce s tebou trávit čas. Pokud máš volný čas, musíš si s ním hrát. Už ztratil svou pravou mámu a nechci, aby si myslel, že ho jeho táta taky opustil. Ne proto, že jsem tady, tak si můžeš dělat, co chceš. Jinne, jsi jeho otec a být otcem je těžké, jak vím, ale taky musíš dělat svou část," řekla mu Alodia a neměla v úmyslu mu to říct tak upřímně, protože mu jen chtěla dát najevo, že mu jeho syn taky chybí. Vidí, že oněměl tím, co právě řekla, a je jí to moc líto. "Promiň. Asi jsem byla upovídaná. Myslím, že musím jít a odpočinout si," řekla a zavrtěla hlavou a svými myšlenkami. Jinn nic neřekl, ale Dia byla šokovaná, když ji chytil za ruku, takže se jí rozšířily oči. A to, co udělal dál, ji ještě víc překvapilo. Jinn Bevan ji právě teď objímá a ona cítí jeho vůni, díky které se cítí tak ospale. "Jinne, co to děláš?" ptá se ho a pomalu ho odtlačuje. "Dio," to je poprvé, co ji oslovil jejím jménem, protože Jinn jí vždycky říká slečno Ferrerová. "Děkuju, že jsi tady pro mého syna. Kdyby nebylo tebe. Nevěděl bych, že po mně můj syn touží," řekl Jinn se smutným tónem v hlase.