Už jsou to tři dny, co Alodia souhlasila s Jinnem, že tam zůstane jako Finnova matka, protože si myslí, že je jeho matka. Dia nemá na vybranou, protože je to jediný způsob, jak splatit otcův dluh Jinnovi. "Mami!" zrovna si vychutnávala kávu, když k ní Finn přiběhl. Měl na sobě uniformu, usmála se. Byla jediná, kdo ho dokázal přimět jít do školy, protože byl dřív zvyklý na domácí vzdělávání. "Páni! Tak krásně a svěže voníš. Copak nejsi moc hezký?" zachichotala se, když mu žertem štípla tváře, což ho také rozesmálo. Jinn následoval Finna a nemohl se přestat usmívat, když je oba viděl šťastné. Rico si za ním odkašlal, čímž Jinna zmateně přiměl se na něj podívat. "Co máš za problém?" zeptal se ho Jinn. Rico se ušklíbl a zavrtěl hlavou. Jinn se na něj jen zamračil a ignoroval ho. Zamířil ke stolu na snídani. Rico následoval ty tři jako rodinu. Jako jeho osobní strážce a nejlepší přítel byl už součástí rodiny a kdykoli tam byl vítán. "Pojď se nasnídat, synu. Musíš se najíst, než půjdeš do školy," řekl Jinn. Finn se zamračil a podíval se na Alodii. Alodia ví, že Finn nemá rád snídani, ale musí ho přimět jíst, protože to je nejdůležitější jídlo dne. "Finne, musíš poslouchat tátu. Pojď k nám. Kuchař nám uvařil spoustu jídla," řekla mu Alodia. Finn se zhluboka nadechl a povzdechl si. Viděla, jak ji prosí očima. Alodia se jen zhluboka nadechla a zavrtěla hlavou. "Finne, pojď," zamumlala. "Dobře. Ale ty mě musíš odvézt do školy," řekl s velmi širokým úsměvem. Nemohli uvěřit svým očím, co právě řekl, protože to byli Jinn a Rico, kteří ho vždycky vozili do školy. Alodia se na Jinna podívala velmi překvapeně, protože nevěděla, co říct. "Ehm, zlato, nemůžu. Ale tvůj táta a tvůj strýček Rico tě odvezou, než půjdou do práce. Víš, že tady mám spoustu věcí na práci," řekla Alodia. Finn se velmi zarmoutil, což přimělo Rica upoutat Jinnovu pozornost. Jinn si povzdechl a ušklíbl se. "Alodio, pojď s námi později, jestli to chce," řekl Jinn. Alodia a Finn jsou oba šťastní, protože jí Jinn dovolil jít s nimi. Rico se ušklíbl a nemohl uvěřit svým očím, že před sebou vidí téměř rodinu. Jinn si jen povzdechl a začal jíst. "Jupí! Maminka jde s námi! Mám takovou radost!" Finn se nemůže přestat radovat a smát, protože to bude poprvé, co Dia půjde s nimi. Finn je tak nadšený, že ji představí svým přátelům, protože jim o ní pořád vypráví jako o své matce. Alodia se na něj jen usmívá a hladí ho po vlasech a říká mu, ať jí. "Vypadá to, že ses už zapsala do života malého Finna, šéfe?" zeptal se Jinn Ricco s úsměškem. Jinn nic neřekl, protože nežárlil, nebo co, když viděl svého vlastního syna s Alodií, jak se drží za ruce a míří k autu. Poprvé viděl Finna šťastného. "Ne, je mi to jedno, pokud je šťastný. Víš, že tohle je jeho slabina, jeho matka," zamumlal. Rico se zhluboka nadechl, protože zná příběh o Finnově skutečné matce, která ho opustila jen proto, aby dosáhla svého cíle a své kariéry. Rico jim otevřel dveře auta a zamířil rovnou na sedadlo řidiče, protože je také jejich řidičem. "Jste všichni připoutaní?" zeptal se jich zezadu. Jinn je otočený k Alodii a Finnovi, kteří si hrají. Alodia vidí, že je smutný, když se dívá do zrcadla. Smutně se usmála a podívala se na Finna. Ušklíbla se, když ji něco napadlo. Jinn ji viděl, jak Finnovi něco šeptá, a Finn se podíval jeho směrem. Jinn byl zmatený, když se díval na svého syna. Finn se díval na Alodii, jako by měl pochybnosti, jestli má udělat, co po něm chce, a to sedět s tátou a hrát si s ním. "Jdi," řekla mu Alodia. Finn na ni kývne a usměje se. Jinn byl šokován, když si jeho syn sedl vedle něj. Podívá se na Alodii a ta na něj jen kývne a široce se usmívá. "Synu, co se děje?" zeptá se svého syna. "Maminka mi řekla, abych si s tebou hrál, než půjdeš do práce a než půjdu do školy," roztomile řekl Finn. Jinn byl překvapený a jen se usmál a pomalu, ne tvrdě a s lehkou rukou pohladil syna po hlavě. "Ne, nemusíš si s tátou hrát. Neunav se před začátkem vyučování, synu. Co takhle dát tátovi pusu na tvář?" zeptá se Finna. Finn se zamračí a jen si povzdechne. Zesmutněl, že si s ním nechce hrát. Alodia varuje Jinna tím, že rozšíří oči a zavrtí hlavou. Jinn si vzpomněl, co mu posledně řekla, což ho přimělo jen si povzdechnout. "Dobře. Budu si s tebou hrát zítra, protože je víkend, že? Nemáš vyučování a táta taky nemá práci. Co takhle?" zeptal se Jinn Finna. Finnovi se rozšířily oči a stal se velmi šťastným, což Alodii také potěšilo. Nemohla uvěřit, co právě řekl, ale musí to myslet vážně, protože Finn bude smutný, pokud znovu nedodrží svá slova. "Opravdu?" zeptal se ho Finn šťastně. "Musíš mu to slíbit, Jinne," řekl Rico vpředu. Jinn si jen povzdechne a podívá se na svého syna. Ví, že zítra bude mít práci na zavolání a dokonce i každý den, a tentokrát nesmí svého syna zklamat. "Dobře. Táta ti slibuje. Zítra půjdeme do parku a uděláme si piknik," řekl Jinn. Alodia nemohla uvěřit tomu, co právě slyšela.