"Proč?" zeptala se Iris a tázavě zavrtěla hlavou na svého manžela, snažíc se pochopit, čím ho tentokrát rozzlobila. Její manžel si balil věci a chtěl odejít z domu, aniž by jí pořádně vysvětlil, co se děje. Ani se nepohádali, takže nechápala, co se mu tentokrát nelíbí. "Deane, prosím, nedělej to," prosila a snažila se ho chytit za ruku. Její manžel rychle ucukl a zamračil se na ni. "Nikdy jsem tě nemiloval a nikdy nebudu. Ty i já víme, že naše manželství skončilo dávno předtím, než vůbec začalo," řekl a připomněl jí, že jejich sňatek byl domluvený. Doufala, že ji časem začne milovat, modlila se, bojovala, stála pevně, snažila se ho k sobě přilákat, ale nic nefungovalo. Byl k ní chladný jako led, a to si nedokázala uvědomit. Položila si ruku na břicho, jak cítila, že se jí nafukuje. Nechtěla ztratit další těhotenství. Tentokrát o tom Dean ani nevěděl, nechtěla mu dávat naději, jako to dělala dřív, jen aby ho zase ztratila, kdyby potratila další jeho dítě. Ztratila už přehled o tom, kolik potratů zažila, ale tohle byla její poslední šance. Věděla, že se jí Dean střízlivý nedotkne a spal s ní, jen když byl opilý. Stále si tu noc pamatovala velmi dobře. Její manžel, muž, kterého hluboce milovala, jí do ucha sténal jméno své milenky, jak si ji představoval, než se uvolnil. Stále si pamatovala bolest a ponížení, které cítila, ale nikdy o tom s ním nemluvila. Druhý den ráno, když se oba probudili, se na ni ani nepodíval. Ani se nezmínil o tom, že leží v posteli. "Deane, oba jsme se snažili. Já jsem se snažila, roky, snažila jsem se tě uspokojit. Ale..." "Tak přestaň," řekl a přerušil ji. Sklopila pohled k nohám, vyhýbala se jeho očím, jak se jí do očí hrnuly slzy. Sevřela si tričko, jak se cítila slabá. Skutečnost, že věděla, co se musí stát, nenáviděla. Už měsíce naléhal, aby podali žádost o rozvod, a chtěl, aby to skončilo na jedno sezení. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, bylo, aby se na rozvodu shodli oba, aby byl "vzájemný", a i když ji to vnitřně ničilo, věděla, že se to musí udělat. Nemělo smysl bojovat za vztah, který skončil. Ten muž ji ani nechtěl, a to věděla. Podívala se na něj, utřela si slzy a zaměřila se na jediný cíl, který měla na mysli. Chtěla si nechat své dítě a byla odhodlaná vybudovat si vlastní rodinu. Ten muž ji zlomil, udělal to víckrát, než to kdy udělal kterýkoli jiný muž, a nechtěla už se s tou bolestí dál potýkat. Za boží milosti se jí to podaří. Naštěstí věděla, že má podporu svého otce, ale to neznamenalo, že to bude snadné. V žádném případě. Její matce se nebude líbit, že souhlasila s rozvodem. Ta žena věřila, že každé manželství má své konflikty a že všechno má řešení. Ale Iris s jistotou věděla, že tohle manželství skončilo, a ať už se to její matce líbí, nebo ne, nebude v něm pokračovat. Pokud měla vychovat své dítě v rozumném prostředí, musela zajistit, aby ho pro dítě vytvořila jako první, a proto bude nejlepší volbou odejít. Měla své dítě vychovat co nejdál od všech těch temných vzpomínek, a jednoho dne, pokud se její dítě rozhodne, že chce vidět svého otce, bude více než vítána, aby tu myšlenku umožnila. Toho muže ani nezajímalo, že jí zlomil srdce, když se otočil ke svým věcem a skládal je do kufru. Věděla, že jde za tou ženou, svou milenkou, ženou, které se nějakým způsobem podařilo získat jeho srdce. Ariana. "Chceš podat žádost o rozvod?" zeptala se, čímž Deana zmátla. Přestal si balit věci a otočil se k ní, zjevně překvapený tím, na co se ptá. Na okamžik ho zabolelo na hrudi a měl pocit, že se mu dech zasekl v krku. Přikývl, založil si ruce na hrudi a čekal, co řekne. Položila si ruku na hruď a ignorovala bolest, kterou cítila v žaludku a na hrudi. Musela stát pevně, aby se postarala o své dítě. Zlomené srdce by jí nijak neprospělo a neustálé hádky by ji jen zničily. "Pamatuji si, že jsi měl kopie těch papírů předtím? Chtěl jsi, abych je podepsala," řekla a upírala na něj oči, ignorovala veškerou bolest, kterou v tu chvíli cítila, jak ji srdce prosí, aby to nedělala. Věděla, že to musí udělat, pro své dítě, srdce a zdravý rozum, to musela udělat. Dean zkoumal její výraz, nevěděl, co má říct, než přikývl. "Ano," řekl a téměř okamžitě toho litoval. Věděl, že si je dobře vědoma toho, že je má. Nemělo smysl o tom teď lhát. "Podepíšu je a vypadnu z tvého života, Deane Andino," řekla a podívala se mu přímo do očí, "takže mi je prosím dej. Ukončeme tohle manželství vzájemně..."