**HŘEBEC*** Chvíli jsem zírala na polonahého beta Ezru. Kupodivu, právě když jsem si ho opatrně prohlížela, mi dal najevo, že prožívá totéž. Ačkoli jsme se nikdy předtím nesetkali, je na něm něco zvláštního. Jako by za ním bylo tajemství, které nedokážu rozluštit, ať se snažím sebevíc. Vtom vešla služebná a přinesla nám čaj. Rozhlédla jsem se po místnosti a pak ke dveřím. Vzpomínám si, že mi Regin