Po více než hodině promáčení v dešti, uvězněná v křesle a ztracená ve svých myšlenkách, jsem si uvědomila, že mě Lydia potřebuje. Řekla jsem jí, že se brzy vrátím. Žal ze ztráty milované osoby byl mnohem bolestivější. Nedá se srovnat s bolestí ze ztráty prolhaného Iana. Potřebovala mě víc. S Masonem byla dlouhé čtyři roky, trpělivě a s nadějí čekala a svědomitě plnila své povinnosti. Nezasloužila