## KAPITOLA ŠESTÁ – VOLÁNÍ Jako by v místnosti nebyl kyslík a najednou všude začalo být horko. Větrala jsem se rukama a snažila se popadnout dech. Jak může být George Marcusův bratranec? Ze všech lidí na světě. Jak je to vůbec možné? Připadalo mi, jako by byl můj život najednou jeden velký vtip. „Ahoj, krásko,“ George mě chytil za ruce a políbil je, ale okamžitě jsem si ruce odtáhla. „Rád tě zase vidím, Belle,“ řekl s věčným, otravným úšklebkem na tváři. „Zase?“ zeptal se Marcus se zdviženým obočím, zatímco já jsem se nervózně podrbala na zátylku. Teď není nejlepší čas ani místo na tohle. „Ano. Viděl jsem tvoje fotky všude na internetu a musím říct, že vy dva jste něco. Takže si myslíš, že vás falešné manželství zachrání?“ Zasmál se. „Starej se o sakra svůj vlastní byznys! Ty zloději! Nenechám tě ukrást to, co je moje,“ zamračil se Marcus se zaťatými zuby. „Zloděj? To už je trochu moc, nemyslíš, bratranče? Tvůj otec mě prostě vidí jako zodpovědnějšího a schopnějšího vést firmu, a proto chce, abych převzal funkci generálního ředitele,“ „Špatně! Zasadil jsi semínko důvěry do srdce mého otce, ale já tě znám, George. Jsi had,“ „Semínko? Nejsem žádný podvodník, Marcusi,“ „Drž se ode mě dál. To je vše, co ti k tomu řeknu,“ řekl Marcus a odtáhl mě pryč. Byla jsem příliš ohromená šokem, než abych se starala o jejich hádku. S Georgem jsme byli spolu víc než rok. Řekl mi, že pracuje online jako Forex obchodník, a já jsem se nikdy dál nevyptávala. Kdo by si pomyslel, že bude Marcusův bratranec? Žil jednoduchý život v průměrném domě, takže jsem nic netušila. Marcus mě držel za ruku a usmíval se, když mě představoval některým hostům. Nikdy jsem se tak plasticky neusmívala jako tu noc, když jsem mluvila s hosty. Georgova přítomnost mi zkazila náladu. Myslela jsem na zlomené srdce, které mi způsobil, a na to, jak náhle ukončil náš vztah přes SMS. Neměl ani tu slušnost udělat to pořádně a nechal mě přemýšlet, jestli pro něj nejsem dost dobrá. Nedal mi žádné vysvětlení, prostě zmizel a znovu se objevil, vypadal v pohodě, jako by se ho rozchod vůbec nedotkl. Bolelo mě vidět ho vypadat tak dobře a šťastně. Vidět, že bojuje o nejvyšší místo generálního ředitele ve Stone Industries. Jeho život jde dál v pohodě i beze mě. Oči mi těkaly po místnosti a spočinuly na něm. Okamžitě se na mě podíval a usmál se, zvedl ke mně sklenici vína. Zajímalo mě, proč se usmívá, když jsme se nerozešli v dobrém. George je blázen. Začala jsem se cítit nepříjemně a chtěla jsem odejít, a hned jsem to řekla Marcusovi. „Jsi si tím jistá?“ zeptal se. „Večírek teprve začíná,“ „Myslím, že se mi blíží moje dny, takže musím jít,“ „Dobře tedy,“ Marcus řekl svému řidiči, ať mě odveze domů. Okamžitě jsem se převlékla a odlíčila. Potřebovala jsem se osvobodit, abych mohla přemýšlet o tom, co dělat. Mám Marcusovi říct o dítěti teď? Nebo počkat až po svatbě? Zrovna když jsem se ztrácela v myšlenkách, zazvonil mi telefon. Volala Lena a já jsem to zvedla. První, co řekla, bylo – „Nemůžu uvěřit, že jsi šukala všemocného Marcuse Stonese!“ vykřikla nadšeně a já jsem se zamračila. Co bylo na tom, co se dělo, vtipného? „Já jsem ani nevěděla, že to byl on tu noc. Nebo je to proto, že jsme byli opilí? Ach můj bože! Jsi nejšťastnější dívka na světě!“ Lena pištěla do telefonu. „Šťastná? Jsem chycena v hrozné aféře a vdávám se za jednoho z nejhorších distributorů penisů a to je všechno, co k tomu máš říct? Pokud něco, mám nejhorší štěstí,“ ušklíbla jsem se. „Distributor penisů je šílené,“ zasmála se Lena. „Ale dívej se na to z té lepší stránky, získáš veškerou slávu, peníze a luxus. Vím, že sis ho nevzala z lásky, protože to byl úlet na jednu noc,“ „Jo, dělám to jen kvůli transplantaci srdce mé babičky a jejímu květinářství. Chystám se z tohoto manželství vytřískat nějaké peníze na zaplacení výdajů,“ „Jo, promiň. Ale tvoje babička bude v pořádku, protože dostane peníze na operaci, a až bude dost zdravá, uvidí lepší květinářství, než jaké měla předtím. Každopádně, jaký je plán na svatbu?“ „Nemám žádné plány. Chci jen manželství bez obřadu a…“ „Sakra ne!“ přerušila mě Lena. „Musí to být svatba roku. Vdáváš se za všemocného Marcuse Stonese. Nikdy jsi mi neřekla, proč s tebou souhlasil, že se ožení. Je to kvůli skandálu?“ „Ano,“ vzdychla jsem. „No tak, je to oboustranně výhodná situace. Brzy tě přijedu navštívit, tak se drž, ano?“ „Jo, díky. Opravdu bych ocenila společnost,“ „Mohly bychom zítra navštívit tvoji babičku,“ „Jasně. Nemůžu se dočkat, až tě uvidím,“ řekla jsem a zavěsila. Seděla jsem tiše na posteli, ponořená do zmatku, dokud jsem nezačala usínat, přemožena svými starostmi. Okamžitě jsem vyskočila, když jsem uslyšela otevřít dveře, ale trochu jsem se uvolnila, když jsem viděla, že je to Marcus. „Jak můžeš jen tak vtrhnout do mého pokoje? Co kdybych byla nahá?“ zamračila jsem se. „A proč bys byla nahá?“ Pohlédl na mě. „No, já…“ Věděla jsem, že další věta, kterou bych řekla, by nedávala smysl, tak jsem polkla slova. „Proč jsi tady?“ zeptala jsem se místo toho. „Abych dostal odpovědi na svou otázku. Co tím George myslel, když řekl, že se zase setkáváme? Znali jste se už předtím?“ Kousla jsem se do rtu a nevěděla, co říct. Mám lhát, nebo říct pravdu?