## KAPITOLA DEVÁTÁ – ŠKÁDLENÍ Zamrkala jsem. Slyšela jsem to správně? Teď už vím, že George je opravdový blázen. „Chceš mě, i když jsi se se mnou rozešel? Chceš mě, i když jsem zasnoubená?“ „Zase s těmi zásnubami! Jsou falešné, můžeš z toho kdykoliv vycouvat. Já jsem ten, koho opravdu miluješ a ty to víš. Co ti nabízí on? Peníze? Status? Co to je?“ „Nemáš právo se mě na to ptát. Jsi mi teď cizí. Myslela jsem, že máš na srdci něco rozumného, ale protože nemáš, tak se s tebou rozloučím,“ řekla jsem a chystala jsem se odejít, ale on mě chytil za ruku. „Neodcházej ode mě, Belle,“ „Sleduj mě!“ Vytrhla jsem mu ruku a zamířila k silnici. Byla jsem tak hloupá. Proč jsem riskovala a přišla se s ním setkat? Došla jsem k silnici a snažila jsem se sehnat taxík, ale nikoho jsem neviděla, a tak jsem se rozhodla objednat si odvoz. „Nech mě tě odvézt. Je nebezpečné, aby tu žena byla sama v tuhle hodinu,“ nabídl se. „Ty jsi nebezpečnější!“ vyjela jsem na něj a úspěšně jsem si objednala odvoz. Měl tu být za pár minut. „Nikdy jsem tě neviděl takhle bojovnou. Vidím, že jsi se změnila, ale líbí se mi to,“ Vrhla jsem na něj hořký pohled a rozhodla jsem se mu neodpovídat. „Slibuju, že nejsem tak špatný. Zapomeň na všechny ty lži, které ti Marcus nasadil do hlavy. Nemyslíš si, že je něco špatně na tom, když se otec rozhodne opustit svého syna a udělat ze svého synovce generálního ředitele své vlastní společnosti? Marcus není tak nevinný, jak se maluje. Víš vůbec, za koho se vdáváš?“ Na chvíli jsem se zamyslela a měl pravdu. Co když je na Marcusovi něco víc, co nevím? Ne! Ne! George se mi snaží zamotat hlavu a já mu to nedovolím. Chci s Marcusem jen smluvní manželství, které skončí za rok nebo dva. Ať už má ve své rodině jakékoli problémy, to není moje věc, pokud bude zaplacena operace mé babičky a její obchod bude zrekonstruován, za boží milosti. Naštěstí můj odvoz dorazil právě včas. „Ode dneška se mi vyhýbej. Forexový obchodník, jakbysmet,“ řekla jsem a nastoupila do taxíku. Vrátila jsem se do sídla a uviděla jsem Marcuse sedět a čekat na mě v obývacím pokoji. „Odkud jdeš?“ zeptal se a upřeně se mi díval do duše. Jeho hlas byl strohý a tvrdý. Byla jsem tak překvapená, že ho vidím sedět a čekat na mě, že mě to zaskočilo. „No… já… šla jsem navštívit kamarádku,“ „A proč jsi nepoužila řidiče?“ zeptal se. „Je pozdě. Nechci ho obtěžovat,“ lhala jsem. „Je na mé výplatní listině. Můžeš ho obtěžovat, jak chceš,“ „Hej, uklidni se. Proč vypadáš tak strašidelně? Nejsem zvyklá na celou tu věc s řidičem, takže bych ocenila, kdybys se nechoval jako můj táta,“ „Tvůj táta?“ Marcus se ušklíbl a vstal. Přešel ke mně a podíval se mi do očí. Byli jsme si tak blízko, že jsme cítili teplo dechu toho druhého na tvářích. S těžkostí jsem polkla, když jsem si zblízka prohlížela jeho pohledné rysy. Měl ty nejkrásnější hnědé oči s hustým obočím a zlatavě hnědé vlasy. Vypadal dobře – až moc dobře. Ale prožívala jsem toho tolik, že jsem si toho nevšímala. Když jsem se na něj teď dívala tak blízko, vzpomněla jsem si, jak je okouzlující. „Erm… Můžu mít trochu osobního prostoru?“ zašeptala jsem a snažila jsem se ze všech sil nedat najevo, že mě jeho aura ovlivňuje. „Neposer to. To je výhrůžka,“ řekl mi a vrátil se na své místo. Ušklíbla jsem se. „Víš, že umíš být někdy opravdu děsivý,“ „Mluvil jsem s organizátorkou svateb. Budeme mít svatbu v malé místnosti jen s blízkými přáteli. Můžeš si vybrat barvy nebo balónky a všechny ty další kraviny, které mají holky rády,“ řekl a změnil téma. „Myslíš, že mě zajímá, jak ta svatba bude vypadat? Chci to mít jen za sebou. Co mi leží na srdci, je moje babička,“ řekla jsem. „No, stejně musíme něco zveřejnit o svatbě, takže to musí vypadat dost dobře. Každopádně se připrav, jdeme dnes večer na večírek,“ „Cože! Ale ty jsi o tom dřív nic neříkal?“ „Neboj se, je to intimní rodinné setkání. Moje teta pořádá výročí svatby, takže se nemusíš moc snažit. Jen si vezmi hezké šaty,“ „Nemám hezké šaty,“ pokrčila jsem rameny. „Byl jsem dost chytrý na to, abych požádal asistenta, aby ti koupil pár šatů. Půjdeš na oficiální nákupy se stylistkou. Nemůžu dopustit, abys venku vypadala lacině,“ „Já? Lacino? Nikdy nevypadám lacino. Ve skutečnosti jsem byla nejmódnější dívka ve třídě na střední škole. A také nejkrásnější. Bývala jsem cool holka,“ řekla jsem pyšně. Viděla jsem, jak se Marcus málem rozesměje, a zamračila jsem se. „Jasně, jestli to říkáš. Připrav se, odjíždíme za dvě hodiny. Můžeš říct Jessice, ať ti ukáže oblečení, které ti můj asistent koupil. Je to vizážistka, takže ti udělá něco jednoduchého na obličeji, abys vypadala reprezentativně,“ řekl a šel nahoru. Zavrtěla jsem hlavou, když jsem se za ním dívala. Snaží se říct, že bez make-upu nevypadám reprezentativně? Marcus je velmi hrubý muž. Šla jsem do svého pokoje a stiskla zvonek u postele. Obvykle se používal k přivolání služebných do mého pokoje. Brzy se dveře otevřely a vešla starší dáma. Jmenuje se Nana a zatím se zdá milá. „Co pro tebe můžu udělat, má drahá?“ „Prosím, potřebuju Jessičinu pozornost. Má mi přinést oblečení a pomoct mi s make-upem,“ „Dobře. Brzy tu bude,“ Nana se na mě krátce usmála a odešla z pokoje. Z toho, co jsem slyšela, pracuje pro Ardenova otce už šestnáct let a je nejdéle sloužícím zaměstnancem v domě. Marus ji zbožňuje a vidí v ní svou druhou matku. Chápala jsem proč, ta žena je rozkošná. Brzy se ozvalo zaklepání na dveře a vešla Jessica a držela nějaké věci. „Tohle je oblečení, které ti nakoupil asistent,“ řekla a podala mi papírovou tašku, kterou držela, a okamžitě šla k toaletnímu stolku, aby se začala chystat na můj make-up. Byly tam celkem tři šaty. Nejvíc se mi líbily ty černé, jen proto, že byly jednoduché a elegantní. Ostatní dvoje šaty se mi zdály příliš extravagantní. Rychle jsem si je vyzkoušela a líbilo se mi, jak vypadají. „Co si myslíš?“ otočila jsem se k Jessice, která kontrolovala make-up. „Jsou roztomilé, že? Moc se mi líbí,“ „Ano, dobře ti sedí. Ale myslím, že oblast pasu potřebuje trochu upravit, vypadá to moc volně. Pomůžu ti to opravit,“ nabídla se a já jsem přikývla. Najednou jsem viděla, jak padá, a v tu chvíli se mi make-up vylil na šaty.