V pondělí ráno jsem do práce vplula jako na obláčku. Po sobotním odchodu od něj jsem zjistila, že si musím spoustu věcí promyslet. Nemělo smysl do něčeho skákat po hlavě, když jsem ani nevěděla, co se stane. Proč spěchat na něco, co by mohlo být dokonalé, že?
Když jsem vstoupila do Thomasova patra, cítila jsem se naprosto jistá tím, co dělám. Musela jsem se naučit nechat všechno v hlavě plavat a u
















