Otočila jsem se a spatřila pár očí, které jsem doufala už nikdy nespatřit: „Damien.“ Už jen vyslovení jeho jména mi obracelo žaludek, ale v žádném případě jsem mu nechtěla dopřát to potěšení, aby to věděl. Zachovala jsem klid a sledovala ho nezúčastněným pohledem. Nevěděla jsem, co má za lubem, ale doufala jsem, že to setkání rychle ukončí a přestane zasahovat do mého života. „Rád tě vidím, Lo.“ D