Během té noci v malém horském hotelu se Verian držela za břicho a potlačovala smích. Skoro si uhnala vnitřní zranění, jak se snažila nesmát. Muž vedle ní se na ni povýšeně podíval a chladně se zeptal: „Je ti to k smíchu?“ „Je.“ Když si Verian vzpomněla na to, jak se ti dva bavili o Heatonovi ve vedlejším pokoji, měla z toho obzvlášť velkou radost. V tu chvíli se ale setkala s chladným pohledem toh