Eduard vstal ze svého trůnu a zamračil se. "Nevěřím ti, Olivie. Myslím, že se tu děje něco jiného, a hodlám zjistit, co to je, za boží milosti." Než mohla Olivie odpovědět, popadl ji za paži a přitáhl k sobě. Cítila jeho horký dech na svém krku, když jí šeptal do ucha. "Patříš mi, Olivie. Nezapomeň na to." S těmi slovy ji pustil a rázně odešel z místnosti, zanechávaje ji otřesenou a vyděšenou. Kdy