„Eleo, pospěš si!“ Esme už na ni čekala ve dveřích ložnice, ale Elea dál líně kráčela. „Proč tak brzo? Ani když mám prát prádlo, není tak brzo. Vstává on vždycky takhle brzo?“ Esme si hluboce povzdychla. „Edward dnes odjíždí. Jdi se s ním rozloučit a nedělej scény!“ Elea si při Esmeině napomenutí odfrkla. „To záleží. Jestli mě naštve, něco se může stát!“ Esme Eleu ostře přejela pohledem, načež dív