Rosemary vstala a upravila si šaty. Koutek úst jí zacukal v úsměvu. „Neboj se. Tvoje rodina tvrdě pracovala, aby se dostala tam, kde je dnes. Nevezmu ti ani jednu cihlu. Ale raději si pamatuj, co jsi řekl. Každý si půjdeme svou cestou. Ty si můžeš hledat svou krásnou ženu a já si můžu hledat svého muže. Nebudeme se bavit o ctnostech manželství. Možná mi dokážeš připravit osud horší než smrt, ale j
















