Safírově modré oči se střetly se šalvějově zelenými. Scarlettino srdce jí bušilo v hrudi, když se Elijah pomalu zvedl a jeho pohled sklouzl k jejím rudým, svůdným rtům. Pomalu si olízl plné rty a ona si nemohla nevšimnout piercingu na jeho jazyku, což jí lehce rozšířilo oči. Donutil se odvrátit zrak, snažil se neztratit v té vůni jejího vzrušení. Co to, u Boha, dělali? Podíval se na auto, zády k ní, dvě pneumatiky byly prázdné a nebylo možné, aby s ním dojeli domů. "Proměna... budeme muset běžet, někomu pošlu zprávu, aby auto vyzvedl." Řekl a snažil se na ni nedívat. "Ehm, jasně..." Odpověděla, ačkoli její hlas zněl docela normálně, navzdory šílené bouři v její hlavě. 'Sakra! Cítil moje vzrušení! Není divu, že se na mě ani nepodívá!' pomyslela si frustrovaně. Opravdu se nechtěla proměnit, ale nebyla jiná možnost. Oba se proměnili a Elijah se na ni znovu překvapeně podíval. Nebyla to jen její ohromující šedobílá srst, která vynikala, ale byla obrovská – přesahovala metr a půl. To byla velikost průměrného alfy. Viděla jeho zvědavý pohled. 'Jak to, u všech všudy, že jsi tak velká?' Zeptal se myšlenkovým spojením. 'Štěstí?' přišla její ne příliš užitečná odpověď, když se rozběhla a utíkala domů tak rychle, jak jen mohla. Usmál se vlčím úsměvem, jeho vlk si užíval myšlenku na honičku se samicí. Běžel za ní, ohromen její rychlostí, a jak ji následoval a držel s ní krok, musel zrychlit. Nebylo to jako honit normálního vlka, to bylo něco, co by alfa vlk zvládl s lehkostí… Hravě ji kousl, když kolem ní proběhl, čímž ji na zlomek sekundy zpomalil, a to ho v duchu rozesmálo. 'Co se stalo, Červená?' Šťouchl do ní. 'Nehraj si se mnou, Elijahu!' Odpověděla a vrhla se mu na záda, zasyčela, když se jí bok střetl s ním. Zamručel, když zakopl a setřásl z něj její vlčí podobu. Chytila se mu čelistí krku a oba se skutáleli z kopce, smějíce se v myslích. 'Nefér hra, miláčku!' Ozval se jeho posměšný hlas, který jí znovu rozechvěl srdce a rozpumpoval krev v žilách. 'V lásce a ve válce je vše dovoleno, a tohle je válka!' Odpověděla myšlenkovým spojením, když jí olízl obličej, což ji přimělo zavrčet. "Už jste skončili?" Ozval se mužský hlas a srdečně se zasmál. Oba vlci vzhlédli a zjistili, že dosáhli hranic smečky a nikdo jiný než alfa tam stál. Vlci od sebe odskočili, jako by byli přistiženi při něčem špatném, něčem, co se honilo v mysli jen jim dvěma a nikomu jinému. Jackson se na svého syna usmál. "Vítej doma, synu." 'Rád jsem zpět.' Odpověděl Elijah, když jim jeden z vlků doprovázejících alfu hodil nějaké oblečení. Oba si je vzali do tlam a šli se převléknout za stromy. Scarlettino srdce bušilo, co se to stalo? Elijah nikdy nebyl tak… hravý. V černém, volném tričku, které jí sahala do půli stehen, vyšla zpoza stromu, její bok stále bolel, i když krvácení se zmírnilo. Jako vlčice s alfí krví se hojila rychleji než normální vlk a byla si jistá, že Elijah pomohl… Slabý ruměnec se jí objevil na tváři, ale než přešla k místu, kde Elijah objímal svého otce, přetvořila svou tvář v pasivitu. Ačkoli oba muži měřili přes metr osmdesát, Elijah byl očividně větší. "Ach, tady jsi? Co se stalo s autem?" Zeptal se Jackson a položil ruku kolem Scarlettina ramene, jakmile se od Elijaha odtáhl. "Byli jsme přepadeni." Řekl Elijah a pohlédl na Scarlett, která se napjala. "Darebáci?" Řekl Jackson s zamračením. "Ano!" Řekla Scarlett rychle, čímž oba alfové pohlédli na ni. Elijah tázavě zvedl obočí. 'Co to sakra znamená ano?' 'Teď ne… prosím, vysvětlím to později,' prosila myšlenkovým spojením. "Hmm, je divné, že jsou darebáci tak blízko hranic smečky…" Řekl Jackson vážně. "Jen zatoulaný vlk samotář, nestresuj se tím, zařídil jsem, aby Hank auto vyzvedl." Řekl Elijah, Jackson přikývl. "To je můj syn." Řekl a pak se podíval na Scarlett: "Co kdybychom šli domů, tvoje matka určitě uvařila pětichodové menu." "Znáš ji, tati, miluje kuchyni." Řekla Scarlett, když ji Jackson něžně políbil na čelo. Elijah sledoval výměnu s mírnou nelibostí. Nikdy nechápal, proč se jeho otec musí chovat k dívkám jako ke svým vlastním dcerám… I když věděl, že je zaujatý, protože se k Indigo choval jako k malé sestře. Když už mluvíme o té víle… "Elijahuuu!" Zapištěla a vrhla se Elijahovi na holá záda a políbila ho na tvář. "Jsi doma!!!" "Jo, a pravděpodobně ohluchnu, jestli mi budeš dál křičet do ucha!" Řekl, když ji chytil pod koleny a nesl ji na zádech. "Ale no tak, to nevadí, jsem si jistá, že tě budou mít rádi, i když ohluchneš." Odpověděla Indigo, zatímco se Scarlett na ně ohlédla. "Hej, čarodějnice, proč ti teče krev po noze?" Všechny oči se upřely na Scarlettiny nohy, ačkoli Elijahův pohled nejprve zamířil na její vnitřní stehna, než si uvědomil, že jí teče krev z pasu. "Ach, trochu jsem si ji zranila, jsem v pořádku." Řekla Scarlett, zatímco Jackson vypadal velmi znepokojeně. "Ale ne, drahá, to není dobré, Elijahu, nemohl jsi svou sestru ochránit?" Řekl starostlivě a zvedl ji do náruče jako nevěstu, což způsobilo, že se Elijah zamračil a Indigo protočila oči. "Tátova holčička." Zamumlala, když se Jackson spěšně rozběhl. "Jsem v pořádku, tati, opravdu!" Protestovala Scarlett, když se vydali po klikaté cestě a mezi stromy. Skrz koruny stromů bylo vidět mírně zataženou oblohu. "Hledá pozornost." Odsekl Elijah. Ti dva ho opravdu štvali, nenáviděl jejich vztah. Prošel kolem nich s Indigo na zádech, když na Scarlett vyplázla jazyk. "Ignoruj je, Elijahu, je to jen rozmazlený fracek." Řekla a Scarlett se zamračila a Elijah souhlasně přikývl, než se oba rozběhli směrem k domovu. Jackson zavrtěl hlavou, když zafoukal ostrý vítr a rozcuchal jim vlasy, což přimělo Scarlett odfouknout si několik pramenů z obličeje. "Ignoruj je." Řekl s vědomím, že si z ní vždycky dělali legraci. "I když jsem si myslel, že ty a Elijah dáváte své rozdíly stranou, ale zdá se, že ne." "To se nikdy nestane." Odfrkla si Scarlett, když procházeli zelenými poli a blížili se k lesům, které obklopovaly malou vesnici smečky. Jackson se zasmál a neochotně souhlasil. "Sourozenci. Co se dá říct? Jste oba tvrdohlaví." Scarlett neodpověděla, naplnil ji pocit viny, o svém nevlastním bratrovi vůbec nepřemýšlela bratrsky… --------------------------------- Později večer, poté, co ji prohlédl smečkový lékař, ji Jackson přivedl domů. Osprchovala se a oblékla si černé legíny a fialové tričko s výstřihem do V. Vůně čerstvě upečeného kuřete, pečených brambor, smaženého kuřete po jižansku, plněných paprik a lasagní se linula do jejího pokoje. Milovala matčino vaření. Vždycky bylo fajn, když se počasí změnilo k horšímu. Venku lilo jako z konve, na rozdíl od jasné oblohy předtím. Radosti z britského počasí, pomyslela si chorobně. Měla ráda déšť, pokud byla uvnitř, ale chodit v něm ven nebylo nejpříjemnější. Slyšela vrzání dřevěných podlahových desek před svým pokojem a věděla, že někdo jde po chodbě, nevýhoda tradičního domu. Byl to velký dům, největší na území, se 6 ložnicemi, 4 koupelnami, kanceláří, 2 obývacími pokoji, hernou, posilovnou v suterénu, kuchyní a jídelnou. Byla to pěkná stará anglická cihlová budova s tmavými okenními rámy. "Hej, Scar! Pojď se ukázat na Simbově korunovaci!" Křičela Indigo. Scarlett zavřela oči a povzdechla si, stiskla si kořen nosu. "Zavři sakra, Indy!" Odpověděla podrážděně, nenáviděla přezdívky, které pro ni její sestra měla. "Víš, kdybys dneska dostala ránu do obličeje, vypadala bys ještě víc jako Scar…." Ozval se Indiin hlas a ona se s chichotáním rozběhla po chodbě. Scarlett vyšla ze svého pokoje poté, co si obula černé boty na platformě. Neměla ráda chodit v domě bosá. Indy prostě říkala, že je to proto, že je trpaslík. Možná to byla pravda, cítila se na vlkodlačí poměry trochu malá… Sešla po schodech, prsty se dotýkala tmavého dřevěného zábradlí balkonu, zastavila se, když uviděla otevřené vchodové dveře. Silný průvan studeného vzduchu vnikl do vyhřátého domu, doprovázen vůní mokré hlíny a sladkou vůní Fiony Williamsonové. Dívka stála opřená o rám dveří, měla na sobě bílou koženou sukni, světle růžovou halenku s volánky a bílou koženou bundu. Její dlouhé opálené nohy byly na odiv, byla to ohromující jednadvacetiletá dívka. Scarlett musela uznat, že se svou výškou 173 cm, dlouhými hnědými vlnami a těmi velkýma oříškovýma očima… Elijah se na ni díval s úšklebkem na tváři, očividně flirtoval, Scarlett pocítila nával žárlivosti, zamračila se, odvrátila pohled a zamířila ke kuchyni. "Ahoj Scarlett." Řekla Fiona sladce s úsměvem a zastavila Scarlett v chůzi. Elijah obrátil pohled a spočinul na jejích dokonalých broskvích, pomyslel si, sakra, musela si vzít takhle vyzývavé oblečení… legíny na ní seděly jako druhá kůže a formovaly její prdel tak zatraceně sexy. Nebyl zvyklý vidět ji takhle dobře vypadat. Scarlett se zhluboka nadechla, než si na tvář nasadila úsměv a otočila se. "Ahoj Fiono, neviděla jsem tě tam." Řekla, což Elijaha přimělo zvednout obočí. "Vážně? Je těžké ji přehlédnout, Červená… když vypadá takhle nádherně…" Dodal, čímž Fiona zčervenala a hravě ho poplácala po hrudi, Scarlett protočila oči. "Já vím, opravdu je, ale je to tvůj velký tlustý zadek, který mi zakryl celý výhled." Odpověděla, čímž se Fiona usmála. "Ten zadek má daleko do tlustého, souhlasíš, Fiono?" Řekl a hrál si s pramenem jejích dlouhých hnědých vlasů. "Rozhodně všechno, jen ne tlustý…" Řekla a zčervenala. "Ach, jak roztomilé! No, i když bych ráda zůstala a povídala si – opravdu nechci probírat Elijahův zadek. Navíc mám velký hlad." Řekla Scarlett se založenýma rukama, což jen způsobilo, že Elijahův pohled na zlomek sekundy padl na její prsa. Fiona se zasmála: "Pak tě nebudu zdržovat, ráda jsem tě viděla, Scarlett." "Mm.." Odpověděla Scarlett. "Jo, měla bys jít jíst, ten zadek rozhodně není jen sval." Uchechtl se, což Scarlett přimělo otočit se a zamračit se na něj, než vtrhla do kuchyně, která zářila vlídností. "Buď na ni hodný, Elijahu." Řekla Fiona koketnějším tónem: "Tak… uvidíme se dnes večer?" "Jasně… Uvidíme se dnes večer, nech okno otevřené." Zašeptal jí do ucha a políbil ji na čelist, než odstoupil. Fiona přikývla, než odešla, úmyslně houpala boky. Elijah na ni pohlédl a pomyslel si, že má pěkný zadek, ale na Scarlettině sexy kulaté prdeli bylo něco, co ho vzrušovalo už jen při pomyšlení na ni. Pohlédl dolů na přední stranu kalhot, upravil si je a pomyslel si, že se s Fionou opravdu potřebuje dnes večer setkat… -------- *Poznámka autora: Děkuji za přečtení, pokud se vám kapitola líbila, zanechte komentář! Sledujte mě na Instagramu na adrese author.muse*