Večeře právě skončila a Indigo s Elijahem při každé příležitosti škádlili Scarlett. Jessica se usmívala a chichotala se s nimi, zatímco Jackson bránil svou dceru. "Dneska myješ nádobí ty," řekla Jessica Scarlett a projela si prsty její černé vlasy po ramena. Scarlett se jí vůbec nepodobala, zatímco Indigo byla téměř její kopií, obě měly stejnou štíhlou postavu - Jessica měřila 175 cm a Indigo už byla vyšší než její sestra, měřila 168 cm. Obě měly havraní černé vlasy a tmavě modré oči. "Ublížila si, zlato," řekl Jackson a podíval se na svou ženu, jeho oči sklouzávaly po jejích křivkách. Jessica zvedla obočí a na rtech se jí objevil úsměv, protože jí neunikl manželův pohled. "Už se uzdravila," řekla a Scarlett se zamračila. "Aspoň bys mohla projevit trochu soucitu..." řekla, vstala a začala sbírat nádobí. Elijáš se opřel a sledoval ji. "Potřebuješ pomoct, Zrzko?" zeptal se. Nevadilo mu trávit s ní víc času - znamenalo to, že se mohl kochat pohledem, což byl rozhodně špatný nápad. Vlastně se jí chtěl zeptat na to, co se stalo předtím. Proč lhala o tom, že útok provedl zbloudilý vlk? "Ach, jak sladké, oba víme, že mi pomáhat nebudeš," řekla a on se ušklíbl. "Záleží na tom, co si představuješ pod pojmem pomoc, je spousta věcí, s kterými bych ti mohl pomoct," odpověděl s úšklebkem. Scarlett se rozbušilo srdce, když Indigo zvedla pohled od telefonu. "No, obávám se, že musím jít, Daniel čeká venku a možná tu přespí," řekla a Jessica přikývla. Daniel byl nejlepší kamarád Indigo a gay. Nikdy jí nevadilo, když u nich byl, protože věděla, že o Indigo nemá zájem v tomto smyslu. "Bav se," řekl Jackson a usmál se na ni, když dopil svůj čaj. "Už konečně vylezl ze skříně?" zeptal se Elijáš a zvedl obočí. O Danielovi věděl už dávno - od Indigo, protože s Elijahem byla docela blízko. Kluk se necítil dobře, když to někomu říkal, ale zdá se, že se to změnilo. "Ano, a nikdy se neměl líp," řekla Indigo hrdě. Scarlett se dívala mezi Elijahem a Indigo a cítila trochu žárlivosti, že spolu sdílejí víc než s ní. Praštila nádobím do dřezu, až její matka zavrčela. "Jestli se mi nějaký talíř rozbije, tak při bohyni přísahám, že ti zakroutím krkem!" Scarlett se otřásla, když Indigo vyklidila pole, Jessica byla ve vzteku děsivá. Elijáš se jen ušklíbl. "Promiň, mami," řekla Scarlett, zatímco Jackson hladil svou ženu po vlasech. "Pojď, zlato, nechme ji na pokoji, měla jsi dlouhý den. Znám pár způsobů, jak tě trochu uvolnit..." řekl, vstal, zvedl ji a přehodil přes rameno, přičemž jí plácl po zadku, až se Jessica zahihňala a zčervenala. "Fuj! Běžte se někam zavřít!" Scarlett se otřásla, vyhrnula si rukávy a navlékla si rukavice. "To je v plánu, drahoušku," řekl Jackson se smíchem a jeho modré oči se pobaveně zaleskly. "Eliáši, pomoz sestře." "Jak chceš," řekl Elijáš, když pár opustil kuchyň. Scarlett zasténala, když uslyšela další zasmání od své matky. "Je otravné, jak táta dokáže mámu proměnit z kruté vlčice v chichotající se středoškolačku," řekla a začala umývat nádobí. Elijáš vstal od malého dubového stolu, který stál stranou v kuchyni, přešel k ní a jeho oči se opět upřely na její zadek. Kdy se stal tak zvrhlým? "Aha? Takže, co z tebe udělá zlostnou mrchu-" byl přerušen, když ho ostře loktem udeřila do pasu, až sebou trhl. Byla silnější, než si myslel, a udělalo na něj dojem, že si uvědomila, že je tak blízko. Přiblížil se nenápadně. Otočila se a zamračila se na něj. "Za prvé mi neříkej mrcha, za druhé se drž dál, jinak tě příště praštím tam, kam slunce nesvítí!" řekla a otočila se zpět k dřezu. Elijáš zvedl obočí, ignoroval její varování, obmotal jí ruku kolem pasu, přitiskl ji mezi pracovní desku a své tvrdé svalnaté tělo a ona zalapala po dechu, když se její zadek přitiskl k jeho velmi zřetelnému mužství. Srdce jí bušilo a její vagína se stáhla. "Co to děláš, Eliáši?" zeptala se a její hlas byl trochu roztřesený. Ušklíbl se a vdechl její omamnou vůni, jeho nos se dotkl jejích vlasů. "Snažím se zjistit, co z tebe udělá slabou středoškolačku..." zašeptal chraplavě. Slyšel její nepravidelný tlukot srdce, jeho prsty se dotýkaly jejího napjatého břicha a viděl, jak se jí zvedají a klesají prsa... "Eliáši..." řekla a snažila se soustředit, co to dělal? Nikdy ji takhle v minulosti neškádlil. Ano, tahal ji za vlasy, lechtal ji, zvedal ji a házel do bazénu, ale tohle... "Scarlett..." řekl stejným tónem jako ona. Její jméno znělo z jeho rtů jinak, vždycky jí říkal Zrzko, znělo to téměř smyslně... Ztuhla, když cítila, jak se mu ztopořuje úd, zalapala po dechu, když jí zatrnulo v podbřišku, odstrčila ho - její tváře se lehce zbarvily. Otočila se a upřeně se na něj zadívala, díval se jí do očí a snažil se nedat najevo své emoce a těžce polkl. S potěšením, které jím prostupovalo, rostla i touha po ní. Co se to s ním sakra děje? Proč od ní nemohl odtrhnout oči a ruce? "Přestaň si hrát..." řekla a myslela si, že je to nevhodné, i když ji rád škádlil, děsilo ji, že by mohla odhalit své vlastní zvrácené tajemství, a co by si pak pomyslel? Až zjistí, že má velmi špinavé myšlenky o něm, svém nevlastním bratrovi? "Je mi potěšením dostat z tebe reakci," řekl, ťukl ji do nosu, popadl utěrku a opřel se o pult a čekal, až začne umývat. "Ty budeš opravdu utírat?" zeptala se a vyhýbala se jeho nádherným modrým očím, když se znovu postavila k dřezu a začala umývat, cítila jeho pohled na sobě. "Táta řekl, ať pomůžu," odpověděl. Její vlasy jí zakrývaly obličej a jemu to nevadilo, znamenalo to, že mohl dokonale pozorovat její postavu. "Tak proč jsi lhala o tom útoku?" Napjala se a pomyslela si, že to samozřejmě nenechá jen tak, tohle je jeho smečka a její bezpečnost je prioritou. "Byli... součástí naší předchozí smečky, smečky, která je odtud kilometry daleko. Neměli tu co dělat, ani nevím, jak nás našli..." řekla tiše, opláchla šálek a položila ho, on ho zvedl a začal utírat, na jeho hezké tváři se objevilo zamračení. "Proč tě sakra chtěli?" zeptal se zamračeně, o jejich staré smečce věděl minimum, jeho otec jen řekl, že jejich otec byl násilnický a že potřebují ochranu. "Nevím, jestli to víš nebo ne... Ale můj biologický táta... byl alfa - násilnický, nemilosrdný a krutý... Nenáviděl, že mu máma nedala mužského dědice..." řekla, jejich chvilka z dřívějška byla zapomenuta, protože oba přemýšleli o vážnosti situace. "To je... téměř neslýchané, alfy nikdy nemají ženské dědice... pokud ne první dítě, tak druhé by bylo mužského pohlaví... a mělo by moc alfy... sakra, není divu, že jsi byla tak obrovská," řekl a uvědomil si "Ty jsi alfa, sakra ženská alfa." Zíral na 158 cm vysokou krásku před sebou a přemýšlel, jak je to vůbec možné. Neměla by být samý sval? Ano, byla vypracovaná, ale ne přehnaně. Možná pro ženskou alfu platí jiná pravidla, je to vůbec možné? "Co? Jsi moc šokovaný, že i žena může být alfa?" zeptala se a naštvaně na něj zamračila, cákla mu mýdlovou vodou do hezké tváře. "Kdybys neměla tak těsné kalhoty, tak bych se divil, jestli tam dole nenosíš nějaký koule," řekl s úšklebkem a švihl ji utěrkou po zadku, až vyjekla. Uchechtl se a vysloužil si další zamračení. "Hovado!" "Ale proč to skrývat? Jestli tě chce najít, tak musíme být připravení," řekl. "Já vím... a chápu to... Přemýšlela jsem... jestli bych se tam zajela zeptat, co chce? Nechci, aby si tím máma musela procházet, teď je šťastná, a i když jejich pouto partnerů vyhaslo, tak stále existuje. Nechci, aby si tím musela procházet kvůli mně, jsem silná a zvládnu to, já-" "Počkej, počkej, zlostná ženo, plánuješ se jen tak sama zajet podívat na tatínka? Co je s tebou sakra?" řekl a zamračil se na ni, téměř zakňučela pod náporem alfa aury, která se z něj valila ve vlnách, možná je alfa vlk, ale on byl mnohem silnější než ona. Vzdychl, když viděl, jak se snaží necuknout. "Táta ví, že tvůj táta byl alfa?" zeptal se a prohrábl si vlasy, snažil se potlačit svůj hněv a auru. Přikývla, když domyla nádobí, sundala si rukavice, umyla si ruce a dívala se z okna na zahradu, která byla útulně osvětlena pohádkovými světly a malými barevnými lucernami, které tam dala Indigo. "Tak já pojedu s tebou, vymyslím si nějakou výmluvu," řekl, podívala se na něj a její oči se mírně rozšířily, chtěl jí pomoct? "Páni... ty ses opravdu změnil, Eliáši... ty mi chceš opravdu pomoct?" řekla a zvedla obočí, hodil utěrku, protože s utíráním skončil, a založil si ruce. "Proč bych ti nepomohl? Tohle je moje smečka, a i když jsi se svým sexy zadkem otravná, tak jsi její součástí," řekl, v břiše jí zatrnulo při jeho slovech, ale zároveň v ní zanechaly pocit zklamání. Jediný důvod, proč jí pomáhal, byl ten, že byla součástí jeho smečky... "Hmm..." řekla, jejich pohledy se střetly a nutkání zkrátit vzdálenost mu proběhlo myslí, odvrátil pohled a zamračil se. "No, já jdu, mám rande," řekl a vytáhl telefon, v břiše jí bodlo a přikývla. "Jasně," řekla a pomyslela si na Fionu a Eliáše, až se jí udělalo špatně. Co bylo horší, bylo to, že pocity, o kterých doufala, že jsou pryč, stále byly tady, ne-li ještě silnější než před dvěma lety. "Zamkni za sebou." Opustila kuchyň, aniž by čekala na odpověď, a zabouchla za sebou dveře. Elijáš zvedl obočí a lehce kývl prázdným dveřím. Strčil si telefon do kapsy a opustil dům a zamířil k domu smečky, kde věděl, že na něj čeká Fiona... --------------- *Poznámka autora: Děkuji za přečtení, pokud se vám kapitola líbila, zanechte prosím komentář! Sledujte mě na Instagramu na adrese author.muse*