Zírala jsem na Ryana. V jeho očích se zračilo ohromení, jako by mě právě přistihl při činu. Zvedl obočí. "Co?" Odvrátila jsem od něj pohled a rozhlédla se, jestli ho někdo neslyšel. Všichni se na nás dívali a šeptali si. Nebyl dost hlasitý, aby ho bylo slyšet. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Otevřela jsem oči a vzhlédla k němu. "Můžeš se prostě pohnout?" "Proč?" "Co chceš, Ryane?" "Proč jsi mi o sobě neřekla, když jsem se tě ptal, kdo jsi?" Protočila jsem oči. "Nepřipadalo mi důležité ti o sobě říkat. A stejně si nejsme tak blízcí." Mlčel. Pohlédla jsem na něj a napadlo mě, že jsem možná byla trochu hrubá. Ale mýlila jsem se! Usmíval se. Chtěla jsem mu ten úsměv setřít. "Ryane, co s ní děláš?" Uslyšela jsem hlas a podívala se za něj. Byla to Sophia. Dcera Delty naší smečky. Všichni znali její identitu, a proto se po naší škole potulovala jako královna. Jejím prvním cílem byl Ethan, ale ten se o ni nikdy nestaral. Ryan ode mě odstoupil a otočil se. "Nic, drahoušku. Jen jsem si myslel, že potřebuju někoho, kdo by mě provedl po škole." "Cože? Měl jsi mi to říct. Pojď, provedu tě." řekla Sophia šťastně. Několik dívek se také začalo zajímat. Při pohledu na ně mi bylo špatně. Jak se jim mohl líbit kluk jako Ryan? Ledaže by se také chtěly s někým vyspat na jednu noc jako on. Ryan se na mě otočil. "A ty." Podívala jsem se na něj. Bála jsem se, že o mně všem řekne. "Rád jsem tě poznal, zlato." Uchechtl se a mrkl na mě. Oněměla jsem. Otočil se a šel k Sophii. Obmotal jí ruku kolem pasu a vydali se na prohlídku celé školy. Všichni se na mě pořád dívali. Byla jsem tak naštvaná, že jsem to nedokázala vysvětlit. Zuřila jsem. Právě dal ostatním důvod, aby mi věnovali pozornost, což se mi od začátku nelíbilo. Teresa ke mně spěchala. "Je všechno v pořádku?" Zeptala se s ustaraným obličejem. "Co by se mělo stát?" "Viděla jsem Ethana a Julii. Pak jsem viděla Ryana a Sophii, jak vycházejí z téhle strany. Teď na tebe všichni zírají." "Nic se nestalo. Ryan mě otravoval." "On co? Proč?" Zavrtěla jsem hlavou a znovu otevřela skříňku. "Na co se všichni díváte?" Slyšela jsem, jak Teresa křičí na ostatní. Všichni ode mě odvrátili pohled. Teresa měla auru, která dokázala každého umlčet, musím říct. Byla to beta samice. Také si vyndala knížky a šly jsme do našich tříd. Když nastala poslední hodina, byla to kombinovaná hodina se studenty všech ročníků. Podle rozvrhu nebyla Teresa dnes v hodině se mnou. S ostatními jsem se moc nepřátelila, takže jsem musela chodit na hodinu sama. Nicméně, Ethan byl také v této hodině. Rozhlédla jsem se a viděla, že vzadu u okna jsou dvě volná místa. Ale pak jsem viděla, kdo sedí před těmi místy. Ethan a Julie tam seděli. Nervózně jsem se kousla do rtu a šla dál. Nedívala jsem se na Ethana. Způsob, jakým mě včera v noci urazil, mi stačil k tomu, abych se mu vyhýbala, a zase měl přítelkyni. Takže bych se měla ovládat. Sedla jsem si na místo za Julii. Snažila jsem se nedívat dopředu. Podívala jsem se z okna ven. Dnes bylo jasno. Byl slunečný den. Z okna dopadalo na mou lavici slunce. "Pane Iversene, jdete pozdě." Uslyšela jsem hlas profesora Williama. Otočila jsem hlavu a viděla Ryana stát ve dveřích. "No, byl jsem zaneprázdněn touláním – tedy rozhlížením, profesore." Odpověděl ledabyle. Profesor William byl tvrdý. S Ethanem se ani nechoval jako s králem, takže Ryan pro něj také nebyl nijak zvláštní. "Je to vaše první hodina, takže to nechám být. Příště nechoďte pozdě. Jinak-" "Jinak mi dejte po škole nebo mi seberte body. Je to v pořádku, profesore. Berte to v klidu." Způsob, jakým Ryan přerušil pana Williama, šokoval ostatní. Ryan se rozhlédl a jeho oči se setkaly s mýma. Jeho nechvalně známý úsměv se mu vrátil do tváře. "Podívej, jak je sexy!" Slyšela jsem některé dívky. Jak mohly šeptat tak nahlas!! Okamžitě jsem se snažila schovat obličej před Ryanem do dlaní. Ethan otočil hlavu ke mně, jako by viděl, na koho se Ryan dívá. Nedívala jsem se na Ethana. Proč bych to dělala? Neříkal snad, že nejsem jeho typ? "Přestaň se schovávat, zlato. Ani se pořádně neschováváš. Pojď sem. Schovám tě do své bundy." Všichni Ryana slyšeli a smáli se. Sundala jsem ruce z obličeje a zamračila se na Ryana, který teď stál vedle mě. "POZOR, VŠICHNI." Profesor William na všechny zakřičel. Pohlédla jsem na ostatní dívky. Zíraly na mě, jako bych spáchala zločin. 'Cože? Myslí si, že s ním něco mám? Vždyť se včera vrátil. Co je s nimi??' "Soustřeďte se, soustřeďte se. Nebo chcete jít se mnou po škole?" Slyšela jsem Ryana znovu. Zavřela jsem oči a zatnula pěsti. Ten kluk mi lezl na nervy. Proč se se mnou vůbec bavil? Neznáme se tak dobře. No, občas jsem s matkou chodila do domu smečky, když jsem byla malá. Takže jsem ho nějakou dobu vídala. To bylo všechno. Nebo jsme si jednou dvakrát zahráli, možná, ne víc. Vyhýbala jsem se mu a snažila se věnovat pozornost hodině. "Snažte se všechno pochopit a já to už nebudu opakovat." Profesor William to řekl a otočil se k projektoru, aby něco ukázal. Nicméně, mé oči byly upřené na Ethana. Nevypadal ve svém sedadle v pořádku. Jeho obličej byl zasmušilý. Neviděla jsem Julii, jak s ním celou hodinu mluví. Další věc, které jsem si všimla, byla, že tito dva bratři spolu nikdy nemluvili. Kolovala pověst, že se nemají rádi. Proč to tak bylo? Nějak jsem se ztratila v Ethanově bočním profilu. Byl pro mě ten jediný. Bez ohledu na to, kdo by se přede mě postavil, vybrala bych si ho bez váhání. Nicméně, jeho obličej mi také připomněl, co řekl včera v noci v klubu. Najednou jsem ucítila dech u svého pravého ucha. Málem jsem hlasitě zalapala po dechu, ale zabránila jsem si v tom, když jsem uslyšela Ryana. "Aha. Ty jsi do něj zamilovaná."