Opuštěná továrna byla zarostlá plevelem. Před vchodem stála rezavá červená limuzína. Uvnitř měla Summer Stewartová ruce svázané za zády a ústa přelepená žlutou lepicí páskou, která dusila její hlas do zoufalých vzlyků. Její bílé šaty byly ušpiněné od hlíny a její štíhlé, bledé nohy byly odhalené pod látkou. Maskovaný únosce se před ní krčil, jeho hlas byl chraplavý a drsný. "Slečno Stewartová, jste snoubenka Trevora Larsona. Čtyři miliony dolarů jako výkupné by neměly být problém. Tady, zavolejte mu sama." K jejím nohám byl hozen starý otřískaný telefon. Bez dalšího slova jí muž strhl pásku z úst a přeřezal provazy, které jí svazovaly ruce. Ostrý nůž se jí přitiskl na bledý krk. Píp… píp… píp… Po tom, co se zdálo jako věčnost, se konečně ozval hluboký, chladný mužský hlas: "Haló?" Summer se prudce otřásla. "Trevore, já… unesli mě. Chtějí čtyři miliony dolarů jako výkupné. Můžeš… prosím tě, přijít mě zachránit?" Na druhé straně zavládlo krátké ticho, než se Trevorův hlas ještě více ochladil. "Summer, už jsem ti to říkal – Peyton je nemocná. Její poslední přání je mít tuto svatbu. Přestaň dělat problémy." V tu chvíli jí to došlo. Jejich svatba byla dnes. Peyton byla Trevorova první láska, ale byla jí diagnostikována smrtelná nemoc. Jejím posledním přáním bylo mít svatbu s mužem, kterého milovala. Za boží milosti. Když Summer zjistila, že Trevor souhlasil, bojovala proti tomu. Zmateně zavrtěla hlavou. "Tentokrát nedělám problémy… Přísahám! Prosím, jen mi věř!" Trevorův hlas zůstal bez emocí, chladný jako led. "Summer, ty budeš vždycky paní Larsonová. Proč nemůžeš být chápavější? Moje trpělivost dochází. Překročila jsi čáru." "Trevore, je ti opravdu jedno, jestli budu žít nebo zemřu?" Summer zatnula zuby. "Pokud pro mě nepřijdeš, je s námi konec!" Trevor se zamračil. Zase s těmi výhružkami rozchodem. <i>Summer, proč se prostě nemůžeš chovat slušně?</i> Jeho trpělivost došla. Únosce jí vytrhl telefon z ruky. "Pane Larsone, zdá se, že vám na téhle ženě nezáleží? Čtyři miliony jsou pro vás jen drobné. Zaplatíte, nebo ne?" V tu chvíli, uvnitř velkého kostela, stál Trevor vzpřímeně v elegantním bílém obleku s telefonem v ruce. Naproti němu stála Peyton v splývavých bílých svatebních šatech. Venku se ve vzduchu proháněl oceánský vánek, zatímco hosté seděli v úžasu nad romantickým obřadem. Trevor zkroutil rty do chladného úsměvu. "Nezaplatím." Únosce byl ohromen. Kdyby to věděl, unesl by Trevorovu první lásku – alespoň ta měla nějakou cenu! Z telefonu se ozval Peytonin jemný, křehký hlas. "Trevore, jsem tak šťastná, že plníš mé poslední přání. I když je tato svatba falešná, stačí mi to, abych si to navždy pamatovala. Pokud je Summer tak rozrušená, že se uchýlila k něčemu takovému, možná bychom měli svatbu zrušit." Trevorův tón byl pevný. "Dal jsem ti slib. Dodržím ho." Únosce frustrovaně vyprskl smíchy. "Trevore, tvoje snoubenka je docela kráska. Nebojíš se, že si s ní prostě trochu <i>užijeme</i>?" Trevorův hlas byl plný pohrdání. "Dělejte si, co chcete. Pokud to opravdu uděláte, možná dokonce přidám milion navíc." Když to Summer slyšela, zatlačila slzy valící se do očí. Strávila pět let pronásledováním Trevora, milováním ho, hýčkáním ho, věřila, že jednoho dne konečně roztaví jeho ledové srdce. Ale v okamžiku, kdy se Peyton vrátila, všechno, na čem pracovala, se rozplynulo v dým. A teď, Trevor pořádal velkou svatbu s Peyton. Únosce se zlomyslně usmál. "Tak dobře, pane Larsone. Vzhledem k tomu, že jste to řekl, budeme to muset dodržet!" Zavěsil a otočil se zpět k Summer, jeho oči se zaleskly zlým úmyslem. "Slečno Stewartová, váš snoubenec je nemilosrdný. Prakticky nás <i>nutí</i>, abychom si vás užili." Temně se zasmál, vrazil jí pilulku mezi rty a donutil ji ji spolknout. … V kostele Trevor pocítil nevysvětlitelný pocit neklidu. Summer dělající takové kousky nebyla žádná novinka. Vždycky Peyton neměla ráda, vždycky k ní měla silné nepřátelství. A teď, s touto falešnou svatbou, mu dny dávala najevo tichou domácnost. Ale tentokrát zašla příliš daleko. Únos? Jen aby ho donutila opustit Peyton? <i>Rozmazloval jsem ji příliš mnoho let.</i> Jakmile tato falešná svatba skončí, pokud se Summer omluví, uspořádá jí ještě větší, extravagantnější svatbu. Peyton sledovala Trevorův temný výraz. Sklopila zrak a tiše promluvila. "Trevore, promiň. To všechno je kvůli mně." Trevorův hlas byl klidný. "To není tvoje vina." Její jemné oči se zaleskly, když se zeptala: "Takže… Budeme pokračovat?" Trevor na okamžik zaváhal, než odpověděl: "Ano." Když to Peyton slyšela, zkroutily se jí rty do zlověstného úsměvu. <i>Summer, říkala jsem ti – nikdy mě neporazíš.</i> … Summer zírala na odpojený telefon a měla pocit, jako by jí srdce vytrhli, zkrvavěli a roztrhali na kusy. V tu chvíli se veškerá naděje, kterou v něj vkládala, úplně rozplynula. Bude se muset zachránit sama. Potichu sáhla po noži na ovoce, který únosce nechal na zemi. Čekala na správný okamžik – pak muže bodla vší silou, než se rozběhla ke dveřím skladu. "Sakra!" Únosce zuřivě zaklel. "Chyťte ji! Nenechte ji utéct!" Droga začala účinkovat. Summer cítila, jak jí žilami proudí horko, ale tlačila se dopředu, sprintovala po opuštěné silnici, bosá a zoufalá. Kroky za ní se blížily a blížily… Srdce jí bušilo v krku. Toto místo bylo izolované, opuštěné. Právě v tu chvíli se po silnici řítilo elegantní černé Porsche – ultra vzácný model v limitované edici. Summer nezaváhala. Raději zemřít nárazem, než padnout do jejich rukou. Zavřela oči a vrhla se před auto. Pneumatiky prudce zaskřípaly o vozovku a prořízly ticho. Porsche prudce zastavilo – pouhé centimetry od jejího těla. Náraz Summer srazil k zemi. O několik sekund později se dveře auta otevřely. Pár naleštěných černých kožených bot vkročil na zem. Dlouhé, silné nohy obalené v kalhotách šitých na míru se pohnuly dopředu. Muž se před ní sklonil. Když Summer jasně viděla jeho tvář, srdce jí poskočilo. "Ty… jsi to ty."