Dominic – pohled z jeho perspektivy
Řídil jsem Rosalinu domů. Cesta probíhala v tichosti, a ona mlčela, což zdálo se ohlušovat mou trpělivost a klid. Od té doby, co jsme se setkali, jsem ji nikdy neviděl tak klidnou, a to mi strašně lámalo srdce.
Navíc jsem nevěděl, co jí ta žena v černém klobouku řekla. Zdálo se, že je to někdo, koho jsem už někde viděl, ale nemohl jsem si vzpomenout, kdo to byl.
















