Rosaline, pohled z mého úhlu
A nemohla jsem tomu uvěřit. "On je můj nejlepší přítel. Jak to, že mi nedošlo to příjmení Martinez Martinez?"
Zasmála jsem se té náhodě a všimla si, že se mu obličej trochu napnul. Potom už jsme nemluvili a dorazili na večírek. Zaparkoval auto a vystoupil, než přišel na mou stranu a natáhl ke mně ruku.
Závěrky fotoaparátů a záblesky světel od médií mě přiměly uvědomit
















