„Ach ne! Jsi v pořádku, Rose?“ Shannon byla šokovaná, ale chtělo se jí smát. Když to Justin viděl, spěšně přistoupil, aby Rosalind zvedl ze země, ale ona se odmítla pohnout. Rosalind plakala: „Justine, bolí to… Poneseš mě?“ Kolena měla z pádu znecitlivělá. Bella si založila ruce a zírala na ženu na podlaze. Rosalind byla před Justinem tak falešná mrcha. „Justine, paní Brownová mě strčila!“ Rosalind se bázlivě schovala v Justinově náručí a zlomyslně se na Bellu podívala. „Rose, co jsi to řekla?“ Justin se polekal. „Jsi si jistá, že jsem tě strčila?“ Bella se usmála. Nezlobila se. Místo toho si Rosalindino herectví užívala. „Proč bych najednou upadla?“ Rosalind se tak rozzlobila, že se její obvykle jemný hlas zvýšil. „To není úplně nemožné. Koneckonců, vypadáš tak slabě, že tě může sfouknout poryv větru.“ „Jak se opovažuješ mě urážet?!“ Rosalind se tak rozzlobila, že jí zrudla tvář. „Jasně jsem cítila, jak mě tvá ruka strká zezadu. Proč to nepřiznáš?“ „Slečno Goldová, všude jsou bezpečnostní kamery, tak mě přestaňte obviňovat.“ Náhle se Belliny jasné a průzračné oči zatměly. Vypadala zastrašujícím dojmem. „Můžu tě žalovat za pomluvu, jakmile získám důkazy.“ Justin šokovaně zamrkal. Měl pocit, že Anna je úplně jiná než dřív. Už to nebyla ta nudná, poctivá a pokorná manželka, která zůstávala sama v prázdném domě. Rosalind byla Bellou očividně zastrašená a spěšně se obrátila na Shannon s žádostí o pomoc. „Ach, to je všechno nedorozumění!“ Shannon se podívala na bezpečnostní kameru nad její hlavou a usmála se, aby situaci urovnala. „Rose musela náhodou uklouznout, protože nestála pevně. Pravděpodobně narazila do Anny a myslela si, že ji Anna strčila. To je všechno nedorozumění!“ „Rose, uklouzla jsi sama?“ Justin sklopil oči a zíral na ženu v jeho náručí. Jeho tón byl trochu chladný. „Myslela jsem, že mě strčila…“ Justin přimhouřil oči. Rosalind byla zmatená a jednoduše obvinila Bellu. „Kdyby mi neuhnula z cesty, neupadla bych! Udělala to očividně schválně. Náramek, který mi předala moje babička, je teď taky rozbitý. Je to rodinné dědictví Goldových. Nebyl by rozbitý, kdyby nebylo jí. Paní Brownová, vím, že jsi naštvaná kvůli rozvodu, ale neměla by sis na mně vybíjet vztek. Je to moje chyba, že jste se rozvedli?“ Rosalind zase plakala. Opravdu měla nekonečnou zásobu slz. „Za prvé, nejsem naštvaná kvůli rozvodu. Naopak, chtěla bych ti poděkovat, že jsi mi pomohla uniknout z té díry pekelné. Už nemusím čekat od soumraku do úsvitu jako opuštěná manželka.“ Bella mírně zvedla bradu a odsekla. ‚Čekat od soumraku do úsvitu?‘ Justin byl zmatený. „Za druhé, pokud je tento náramek opravdu rodinné dědictví, měla bys mi děkovat.“ Bella přešla, zvedla polovinu náramku a dala ji pod světlo. „Je falešný.“ „Cože?!“ Rosalind a Shannon byly ohromené. „Tento náramek je plný toxického lepidla, takže dlouhodobé vystavení je škodlivé pro vaše zdraví.“ Bella ledabyle hodila náramek do koše. Smaragdově zelený nefritový náramek na jejím zápěstí byl pro Rosalind největším výsměchem. „Pane Salvadore, když si chcete vzít slečnu Goldovou, proč jí nekoupíte nějaké slušné šperky?“ „Anno!“ Justin se zamračil. „Mám na svém toaletním stolku v Tideview Manor nefritovou ropuchu, která se k tobě, Rosalind, myslím hodí. Můžeš si z ní nechat vyrobit náramek, pokud si přeješ.“ Bella si poplácala ruce, jako by náramek, kterého se dříve dotkla, byl kontaminovaný. Rosalind si pomyslela: ‚Ropuchu?! Tahle mrcha se mi očividně snaží oklikou urazit!‘ Rosalind zuřila. Pokusila se o odplatu, ale Bella už odešla. ...... Před nemocnicí se Bella nemohla ubránit smíchu, když si vzpomněla na Rosalindin výraz. „Anno!“ Bella se lhostejně ohlédla, když uslyšela Justinův hluboký hlas. Vítr jí rozfoukal několik pramenů černých vlasů, čímž její dokonalé kráse dodal náznak nepořádku. Justin přimhouřil oči a přistoupil k ní. „Ano, pane Salvadore?“ Bella byla bezvýrazná. „Pokud se slečna Goldová stále trápí kvůli svému náramku, můžete jí říct, že jí zítra pošlu vozík náramků.“ „Když jsme byli na pokoji, řekla jsi dědečkovi…“ „Ach, nemysli si o tom moc. Jen jsem nechtěla dědečka rozzlobit.“ Její oči se změkčily, když se zmínila o Nigelovi. „Teď jsme si kvit.“ Bella vypadala zmateně. „Předstírala jsi svou identitu a šla jsi z cesty, abys si mě vzala. Neřeknu to dědečkovi ani nikomu jinému v rodině.“ Justinův výraz byl ponurý a nebezpečný. Bella šokovaně rozšířila oči. „Ale musíš mi říct, proč jsi použila falešnou identitu, abys si mě vzala. Ne, neměl bych se na to ptát.“ Justin se k ní pomalu přiblížil. „Jaký byl tvůj motiv, abys s falešnou identitou navázala kontakt s dědečkem?“ Bella se sevřelo srdce a udělala krok zpět. V důsledku toho zapomněla, že za ní jsou nějaké schody. Ztratila rovnováhu a spadla dozadu. V další vteřině ucítila na pase teplou ruku, jak ji Justin vytáhl nahoru. Když se jejich oči setkaly, Bella se začervenala a Justinův dech se stal nepravidelným. Až do této chvíle si stále myslela, že Justin je pohledný. Všechno na něm jí chutnalo. Bella si vzpomněla na první okamžik, kdy viděla tyto jasné oči. Bylo to před 13 lety a jí bylo tehdy pouhých 11 let. Ztratila se v temném lese a silně pršelo. Justin jí jednou zachránil život. Bez něj by Bella dnes nebyla naživu. Teď jí Justin zlomil srdce a tak moc jí ublížil, že si myslela, že je to to nejhorší, co může zažít. Justin stáhl ruku a pomohl Belle postavit se zpříma. „Díky.“ „Odpověz na otázku, kterou jsem právě položil.“ Justin byl vytrvalý. „Už nejsem tvá manželka a mám právo ti to neříkat.“ Bella se chladně usmála a otočila se. „Protože jsi řekl, že jsme si teď kvit, proč se obtěžovat? I když jsem si tě vzala s falešnou identitou, neudělala jsem nic, čím bych ti za poslední tři roky ublížila, že?“ Náhle ji Justin popadl za ruku a vážně řekl: „Ještě jsme nerozvedli, takže jsi stále moje manželka naoko. Máš povinnost mi dát vědět, kdo jsi doopravdy!“ „Neřeknu ti to.“ Bellin dech se zrychlil a její oči zrudly. „Pane Salvadore, nemyslíte si, že jste směšný, když se zmiňujete o povinnostech? Za poslední tři roky jsi ani jednou nesplnil své povinnosti manžela, tak co ti dává právo žádat mě, abych splnila ty své jako manželka?!“ „Anno, nemysli si, že ti nic neudělám!“ Justin ji náhle vtáhl do náruče. Byli tak blízko, že se jejich dechy prolínaly. Justin nebyl někdo, kdo by se snadno rozzlobil, ale tahle žena mu v poslední době šlapala na paty. Určitě toho byla schopná! „Tak jdi a vyšetřuj. Proč se mě obtěžuješ ptát?“ Bella se násilím vymanila z jeho sevření a odešla, aniž by se ohlédla. Justin zíral na ladná záda té ženy a vzpomněl si na její ohnivě rudé rty a ty ostré podpatky. Sevřelo se mu v hrudi. Pomyslel si: ‚Proč si osvojila tento styl? Snažila se vyhovět vkusu Ashera Thompsona? Je zlá a nevěrná. Opravdu nevím, co na ní dědeček vidí!‘ „Pane Salvadore, slečna Goldová řekla, že si vymkla kotník. Chce, abys ji doprovodil.“ Ian přiběhl, těžce oddychoval. Náhle se ozval hlasitý řev motoru sportovního vozu. „Páni! To je mladá paní!“ Justin byl ohromen, když viděl svou bývalou manželku řídit černé superauto. Projela kolem něj a vypadala tak arogantně. Řídila špičkové limitované superauto – Bugatti La Voiture Noire. „OMG! Ukázalo se, že mladá paní je nenápadný magnát!“ Ianovi se rozšířily oči. Justinovi se zatmělo v očích a pomalu zaťal pěsti. „Sledujte ji!“