"Ona je…" Simon přemýšlel, jak ji představit. "Prezidente Zachary, zapomněl jste si s sebou přivést svou partnerku," řekla Sharon, která byla zastavena, poněkud ublíženým tónem. Simon zvedl obočí. 'Partnerku?' "Nechte ji vejít," řekl Douglas. Douglasův mírně mdlý, ale ostrý pohled začal zkoumat Sharon. Nikdy neviděl, aby se po boku jeho syna tolik let objevila nějaká dáma. 'Mohla by být tahle dívka výjimečná?' Sharon byla nadšená, když dostala zelenou. Usmála se a vešla na scénu s hlavou vztyčenou. "Ráda vás poznávám, řediteli Zachary," pozdravila ho zdvořile. Douglas ji jen dál ostře pozoroval. To ji znervózňovalo. Odvrátila pohled a všimla si, že na ni Simon upřeně hledí chladnýma očima. Srdce jí začalo rychle bušit a vyhnula se jeho pohledu. Neodvážila se mu pohlédnout do očí. 'Možná je naštvaný?' "Simone, je to tvoje partnerka?" Douglas se podezřívavě podíval na svého syna. Ten mlčel. Simon upíral zrak na Sharon, ale neřekl ani slovo. Tiché ovzduší se stalo mimořádně napjatým. Sharon cítila, jak jí srdce začíná nepravidelně bít. Cítila brnění na pokožce hlavy, když na ni tak upřeně zíral. Začala si v duchu říkat: 'Co když to popře? Mám všechno ignorovat a vrazit rovnou do hotelu?' 'Ne, pokud tam vrazím rovnou, okamžitě mě vyženou jako někoho, kdo přišel způsobit zmatek. 'Pak… mou jedinou volbou je být se Simonem. Musím být jeho partnerka!' Sebrala odvahu a zahákla se Simonovi do paže, než se usmála. "Říkejte mi Sharon. Prezident Zachary řekl, že mě udělá svou partnerkou na dnešní večer." Srdce jí divoce tlouklo. Nedokázala si představit, že by měla odvahu říct taková slova Douglasovi. Za boží milosti... Když Sharon domluvila, zvedla pohled, aby se setkala se Simonovýma černýma a hluboko posazenýma očima. Cítila se nesmírně provinile. Nebyla si jistá. Navíc, pokud by ji nakonec odstrčil, nebyla by hanba jediná věc, kterou by cítila. Simon přimhouřil své černé oči, jako by se o ni začal zajímat. Dál zíral na dáminu usměvavou tvář, která vypadala jako rozkvetlá květina. 'Co chystá?' V tu chvíli vyšel Howard přivítat účastníky. Okamžitě přešel k nim, když je uviděl. "Už jsi tady, dědo," promluvil a díval se na svého strýce a dědu zároveň. Najednou uviděl dámu vedle svého strýce, Sharon Jeans! Howardovy zorničky se zmenšily. 'Sharon?' Zíral na její ruce, které držely jeho strýce. 'To je mrcha. Odkdy svádí mého strýce?' "Strýčku, co tady dělá?" Howard chladně pohlédl na Sharon. Douglas promluvil první, zmateně: "Co se děje? Znáš snad taky partnerku svého strýce?" "Partnerku?" Howard zvýšil hlas. 'Proč by si ji strýc bral jako partnerku?' 'To musí být Sharon, ta nestydatelná dáma. Použila nějakou podlízavou metodu, aby okouzlila mého strýce!' "Mladý pane Zachary, slyšela jsem, že dnešní banket je k vašemu výročí svatby. Přišla jsem vám pogratulovat." Sharon se usmála na tváři, ale její oči chladně zářily. V mysli se jí neustále přehrávala slova doktora Collinse. 'Byl to mladý pan Zachary, kdo mi dal rozkaz zastavit léčbu vašeho otce!' Sevření jejích rukou, které držely Simona, se nevědomky utáhlo. Její oči už nedokázaly potlačit hněv, který v ní přebýval. Simon cítil změnu v ní. Sklonil hlavu a uviděl rozhořčený výraz v její tváři. Nemohl si pomoct, ale byl tím zvědavý. 'Proč si pořád myslím, že ona nenávidí nejen mého synovce?' "Aha… tak to díky moc!" řekl Howard skrz zaťaté zuby. "Můžeme už vejít dovnitř?" Sharon rychle potlačila svůj hněv. Usmála se a zůstala stát vedle Simona, když se mu dívala přímo do Howardových očí. Howard zaťal pěsti. 'Nemůžu dovolit, aby se při této příležitosti stalo něco hloupého. Nemluvě o tom, zvlášť před dědou.' Potlačil hněv v sobě a vyhnul se jejímu pohledu. Otočil se a řekl Douglasovi: "Dědo, doprovodím tě dovnitř." Sharon si úlevně vydechla, když je sledovala, jak vstupují do hotelu. Naštěstí ji Douglas nepodezíral. Simon se na ni však nepřestal dívat. Proto se přinutila, aby se na něj dál usmívala. "Prezidente Zachary, nepůjdeme taky dovnitř?" Simon přimhouřil oči, přiblížil se k jejímu uchu a pak se jí hlubokým hlasem zeptal: "Co chystáš, co?" Už se to dostalo až sem; nemohla couvnout. Mohla na to jen vsadit. Proto zamrkala očima a podívala se na něj. "Abych pravdu řekla, jsem bývalá přítelkyně tvého synovce. Dnes jsem sem upřímně přišla pogratulovat." Díval se na její ostrý pohled. Cítila se, jako by jí svírali srdce. 'Asi neuvěří tomu, co říkám?' Zrovna když si Sharon myslela, že se chystá povolat ochranku, aby ji v příští vteřině vyvlekla ven, jeho dlouhé prsty ji popadly za bradu. Pak se jeho hluboko posazené oči setkaly s jejími a bylo to, jako by jí dokázal vidět do mysli. "To je všechno?" Muž hravě našpulil rty. V tu zlomovou vteřinu si Sharon myslela, že se jí chystá vysát duši z těla. Naštěstí se dokázala ovládnout. Potlačila v sobě pocit viny a usmála se na něj. "To je všechno." Muž na ni několik vteřin zíral, jen aby nonšalantně odpověděl: "Pak doufám, že se budeš snažit jako moje partnerka dnes večer." "Samozřejmě," odpověděla okamžitě. Simonovy oči se začaly lesknout vzrušením. Věděl, že lže, ale taky chtěl vědět, co chystá. Proto jí dovolil, aby ho držela za ruku, a přivedl ji na scénu. Sharon si tiše vydechla úlevou. 'Bez ohledu na to, co se mu honí hlavou, alespoň mi bylo dovoleno vstoupit.' Párty sál byl luxusní. Mnoho dobře vychovaných hostů přišlo pogratulovat. "Klidně, tati," řekla Fiona Lionel Douglasovi, když udělala několik kroků k němu. Pak se podívala na svého syna: "Howarde, měl by ses jít podívat na Sally. Je teď těhotná a potřebuje někoho vedle sebe." "Dědo." Sally se objevila sama. Měla na sobě prestižní róbu, která vyzařovala auru urozené osoby. "Už jsi taky tady, strýčku?" Sally si všimla pohledného muže, který vstoupil na scénu za nimi. Nicméně, v následující chvíli, když uviděla dámu vedle Simona, úsměv na její tváři okamžitě zmizel. 'To je… Sharon Jeans?!'