~CLARA~       Nemohla jsem si pomoct a nervózně jsem podupávala nohama, zatímco jsme čekali, až se ukáže matka toho malého chlapce. Byla jsem tak nervózní, nevěděla jsem, co mám očekávat, ani jak budu reagovat.     „Madam Claro, už tu nemůžeme déle zůstat. Stmívá se a po ní není ani stopy,“ upozornil Steven, ale já jsem nechtěla odejít, ještě ne. Měla jsem pocit, že se ukáže, a jen jsem se jí chtě