~LIAM~ „Nemůžeš mě donekonečna ignorovat!" vykřikla Veronika, dupala nohama přede mnou, a já si povzdechl, než jsem k ní zvedl pohled. „Neignoruju tě. Jen nemám čas na tvoje scény, jsem zaneprázdněný," zamumlal jsem a chystal se vrátit k dokumentu, když mi ho sebrala a hodila na zem. „Já jsem tady, já stojím po tvém boku, a ty pořád myslíš na ni? Je něčí družka a manželka, proboha. Už tě ani nechc