logo

FicSpire

Spolužák – milenec sexy učitelky

Spolužák – milenec sexy učitelky

Autor: Emilyyyyy

Kapitola 5
Autor: Emilyyyyy
2. 8. 2025
Bellin pohled Chce se s ním jednat jako se seniorem? Tak fajn. Dostane stejné zacházení. Každopádně, v tomhle životě jsem si užila spoustu sraček. Ten chlap je nic ve srovnání s těmi skutečnými sračkami, kterými procházím. Debil. Zatímco jsem se ztrácela v takových myšlenkách, mé tělo pracovalo samo od sebe a než jsem dokončila utírání desky, uvědomila jsem si, že jsem mimoděk umyla nádobí a uklidila kuchyň. Hádám, že staré návyky se těžko opouštějí. Ach jo! Vrátila jsem se do svého pokoje a vytáhla knihy, abych se připravila na příští týdenní přednášku. Ano. Připravovala jsem se předem a pak jsem spala a blbla ve třídě. Jsem živé děvče, co na to říct! CINK! CINK! CINK! Kdo mi píše tak pozdě v noci? Neznámý: Ahoj Diazová! Tady Dominic. Já: Ahoj Dome!! Proč ta zpráva tak pozdě v noci? DomDom: Jen jsem chtěl vědět, do kterého klubu se chystáš vstoupit? Zítra jsou konkurzy. Já: Ještě jsem se nerozhodla. Je tohle tvůj způsob flirtování? Protože je to naprosto na hovno :P DomDom: Vinen, jak obviněn a hej! Funguje to pokaždé. Drž hubu! Já: Na mě to nezabralo. LOL. DomDom: Protože jsi blázen. Já: Ztrácíš body za to, že mi říkáš blázen, miláčku ;X DomDom: Ach jo. Mám ještě šanci na tebe zapůsobit svým šarmem? Já: Promiň Dome. Promarnil jsi svou příležitost. Teď jsi oficiálně friendzoned, broučku. DomDom: Říkat mi broučku nezmírní bolest z toho, že jsem friendzoned, Diazová. Já: Páni! Takže to má stejný účinek jako psát mi o půlnoci. Hehe. DomDom: Protože jsme teď přátelé, tak jsi bláznivá mrcha. Haha. Já: Ukazuješ teď své pravé barvy, Dome Dogu? xx DomDom: Lol ne. Ještě ne XD Já: Jsi horší? Ach můj Bože!! DomDom: Volá mi holka na mém ptáku. Musím jít! Pa, sladká tvářičko xx Já: Mám pocit, že budeme opravdu dobří kamarádi. DomDom: Kamarádi na šukání nebo plyšoví kamarádi? Já: Kamarádi na šukání? Fuj. Máš to tam dole malý, Dome. DomDom: Poté, co jsem to třikrát bezpečně zabalil pod slipy, ti to může připadat malé, miláčku xx Já: Sněte dál, broučku. Vím, že to není dárek se zabalením na tvém Jižním pólu xx DomDom: Haha, dobře. I když se opravdu potřebuju udělat. Uvidíme se zítra ve škole. Já: Snaž se na mě nemyslet, až se budeš dělat XD DomDom: Nechci, aby mi to kamarád zablokoval. To ne, díky. Dobrou noc xx Já: Awww. Zakryj si pařez, než si vrzneš. Dobrou noc. DomDom: Ach bože, jsi hrozná. Já: To mi už mnohokrát řekli :P Odhodila jsem telefon a pokračovala ve čtení poslední stránky kapitoly, když jsem najednou uslyšela, jak se dveře vedlejšího pokoje pomalu otevírají s co nejmenším hlukem. Nicméně, vlčí uši, víte. Slyšela jsem cokoliv. Tak co teď Kai vyvádí? V každém případě mi to bylo jedno. Mohl by klidně jít do pekla, když chtěl v tuhle bezbožnou hodinu. Fuj. Vůbec mi to nevadilo. Kaiův pohled Páni! Ona všechno uklidila!! A proč je ještě vzhůru? Jak vstane brzy, když nebude včas spát? "Nechovej se jako její taťka, Kai. Uvolni se a spi," promluvil můj vlkodlak Dexter. "Ne dřív, než pro ni připravím ranní překvapení, stejně jako ona nám dnes dala jedno!" ušklíbla jsem se v duchu. "Vy děti," zasténal Dexter a ustoupil zpět do zadní části mé mysli. Poté, co jsem potřela žehličku grilovací omáčkou a umístila hliněné hrnce přímo před pokoj ďábla, jsem položila pár pantoflí svázaných dohromady úzkým a napnutým provázkem, který byl dále připevněn k vědru s vodou umístěnému přímo na ventilátoru. Bude to zábavné ráno! Prostě jsem se na to nemohl dočkat. Wohoooooooo!!!! Bellin pohled "Mhmm, spánek byl tak dobrý," zamumlala jsem, když jsem se protahovala za úsvitu. Čas na hodinách: 4 ráno "Žádné noční můry po dlouhé době taky!" povzdechla si moje vlčice, Sněhurka, v mé mysli. "Proč cítím bahno?" zeptala jsem se zamračeně a trhavě pohybovala nosem. "Musíme jít na trénink, Bello. Pospěš si," naléhala Sněhurka a já jsem souhlasila a zapomněla na ten zvláštní zápach. Otevřela jsem okno svého pokoje, vyběhla z okna a hladce dopadla na lidské nohy. "Kam si myslíš, že se kradmo vykrádáš?" zaštěkal známý mužský hlas v chladném tichu rána. Sakra. Prozrazena. Co bych měla říct? Přemýšlej, Diazová. Přemýšlej. "Prostě řekni pravdu, trubko. Neříkej tu vlčí část," zasyčela Sněhurka v mé mysli. "Šla jsem si zaběhat. Máš s tím problém?" zeptala jsem se se zdviženým obočím. "Ano, mám spoustu problémů. Především je tu zákaz vycházení, na který musíme myslet. Za druhé, proč používáš okno ve druhém patře ke skákání, a za třetí, chceš onemocnět nebo být unesena? Nemáš na sobě doslova nic," vyjmenoval všechny mé hříchy jedním dechem s opovržením. On sám má na sobě sotva něco a já jsem vlčice, proboha! Vlci necítí zimu. No jo! Otočila jsem se k svému otravnému spolubydlícímu a učiteli, polkla svůj hněv a sladce řekla: "Pane, omlouvám se, ale musím jít běhat. Nemůžu si pokazit svůj rozvrh," odpověděla jsem a otočila se na patě, abych utekla z toho místa. Kupodivu mě Kai dohnal a běžel po mém boku. Co to sakra? Jak mám teď trénovat? Sakra. "Nikdy neposloucháš," zamumlal. "Teď budu muset běhat s tebou," povzdechl si. "Budu v pořádku sama, pane," odpověděla jsem podrážděně a snažila se ho předběhnout lidsky možnou rychlostí, ale ten nafoukaný muž byl neústupný a držel se se mnou! Jak je vůbec schopen běhat takhle rychle? "Vidíš jeho silně vytesanou hruď a břišní svaly? Vypadá tak zatraceně silně a žhavě, Bello," zamručela moje vlčice v mé hlavě. "Chtivá vlčice," odpověděla jsem v duchu s povzdechem. "Ne, nebudeš v pořádku. Běháš během zákazu vycházení a já tam musím být jako tvůj učitel," přísně mě napomenul a pokračoval v nuceném běhu. Jak se mu budu každý den vyhýbat? Tohle byla jediná hodina, kdy svět spal a já jsem se mohla v klidu trénovat. Musela jsem nějak pokračovat ve svém válečnickém tréninku, abych porazila Temného vládce. Najednou mi bleskla hlavou myšlenka a zastavila jsem se na místě, zatímco Kai mě přeběhl. Ušklíbla jsem se, když jsem ho viděla dál běžet, a já jsem se na oplátku začala vracet opačným směrem. Utekla jsem od samotného ďábla, běžela hlouběji do lesa a přešla úzký most přes vodopád, abych unikla přilnavému učiteli. Seskočila jsem z mostu a přešla do tréninkového režimu, a protože mi ještě nebylo 18 let, nemohla jsem se proměnit. Proto jsem trénovala svou lidskou podobu, abych se dostala na úroveň nejsilnějších válečníků a zároveň pracovala na svých dovednostech v Temných uměních. Ano. Temná umění. Temný vládce musel být poražen a zabit ve své vlastní hře, a nechci se chlubit, ale překvapivě jsem byla přirozený mistr Temných umění. Po uspokojivé lekci u vodopádů jsem se vrátila po svých stopách zpět do své koleje a přeskočila zpět k oknu, abych se vyhnula ochrance na recepci. Jakmile jsem vstoupila do svého pokoje, stál přímo přede mnou zuřivě dýmající, zpocený žhavý muž, když jsem se objevila uvnitř parapetu s jeho tónovanými pažemi zkříženýma na jeho dobře definované hrudi, což mě vnitřně přimělo slintat nad tou pastvou pro oči přede mnou. "Kdo je teď ta chtivá mrcha, které kapou kalhotky?" rýpla si moje vlčice, Sněhurka. V duchu jsem protočila očima a od té ďáblice jsem dostala škádlivý smích. "Jsi příliš blízko u mě, pane," řekla jsem zdvořile, když jsem se snažila se mu vyhnout a vběhnout do koupelny. Zdálo se však, že Kai má jiné plány. Místo toho, aby mě nechal projít, mě přitiskl k oknu a nepříjemně se ke mně přiblížil, což mě přimělo ustoupit dozadu, jak jen jsem mohla. "Prosím, odstupte, pane. Spadnu, pokud se přiblížíte," polkla jsem, když pokračoval v nebezpečně pomalých, nebezpečných krocích ke mně. Najednou jsem cítila, jak ztrácím rovnováhu a vypadávám z okna, ale ten ultra nádherný muž mě rychle chytil a vtáhl do své náruče. Jak se mi zatajil dech, naše oči se odmítly odvrátit od sebe a jasně jsem slyšela naše bušící srdce, přičemž mé bylo připravené každou chvíli vyskočit z hrudního koše. Jako bychom se na chvíli ztratili v sobě navzájem dokonale spojených tělech a pohledech, naše rty se samy od sebe přiblížily a s nulovou kontrolou se naše rty, zuby a jazyky během několika sekund zoufale srazily proti sobě, protože jsme nemohli bojovat proti vzájemné přitažlivosti, kterou jsme v tu chvíli cítili. V těch výjimečných chvílích to byla naprostá blaženost, než se racionalita a rozum vrátily zpět do otevřeného okna mysli. "Sakra," zamumlal Kai, když se probral a okamžitě vyběhl z mého pokoje. "Ach sakra! Co jsme to právě udělali!! Moje první pusa byla s tím kreténem!" vnitřně jsem se otřásla a rozhodla se, že mu už nikdy neukážu svou tvář. Brzy jsem však spěchala ven, když jsem uslyšela hlasitou ránu následovanou zvláštním šplouchnutím a řadou rozzlobených kleteb, které se ozývaly před mým pokojem. "Ach můj bože! Co se ti stalo a kdo to udělal?" zeptala jsem se šokovaně, když jsem viděla toho sexy muže rozvaleného na podlaze, celého od bahna uprostřed kaluže vody s kbelíkem ležícím poblíž něj. "To není tvoje věc," odsekl a vyskočil zpět na nohy, jen aby znovu uklouzl a spadl zpět. "Do prdele!" vykřikl frustrovaně a já jsem si nemohla pomoct, ale z mých rtů přesto unikl chichot. Přestala jsem však vydávat zvuky pobavení, když jsem ho uslyšela bolestně sténat. Rychle jsem mu pomohla vstát, ušpinila se s ním v bahně (LOL. Znělo to, jako bychom to dělali v bahně). "Dobře, pojď, vezmu tě do sprchy," řekla jsem a než mohl znovu uklouznout, nabrala jsem toho překvapeného muže bez námahy do náruče a vykročila směrem k jediné koupelně v bytě. "Můžu jít po svých, sakra!" zamumlal, ale přesto mi obmotal ruce kolem krku a užíval si jízdu. "Chceš mě vysadit na záchodě?" škádlila jsem, zatímco na mě Kai zamračil, když jsem se smála. "Nechci skončit v tvém mozku po spláchnutí," ušklíbl se a já jsem okamžitě sklonila hlavu a ukousla mu ostrou špičku nosu mezi zuby. "Auuuu!!!! Co to sakra!?" zašklebil se a zabořil obličej do mé hrudi. "Přestaň mi trápit údolí, pane. To je velmi nevhodné," poznamenala jsem a dostala jsem okamžitý účinek, ve který jsem doufala. Zachichotala jsem se, když jsem viděla jeho vykukující uši hořet červeně. "Tady máš, jehňátko," zakvílela jsem škádlivě, když jsem ho jemně posadila na záchod. "Zavolej ovci mámě, pokud budeš potřebovat další pomoc," zachichotala jsem se a odešla z koupelny se smíchem. "Jen počkej, slečno Diazová," vyhrožoval Kai, ale slyšela jsem v jeho hlase náznak pobavení. "Je tak roztomilý," zamručela Sněhurka v mé mysli. "Jo, a hlupák jako ty. Tak drž hubu," odsekla jsem zpět, jen abych dostala "Seru na tebe" od své drahé vlčice.

Nejnovější kapitola

novel.totalChaptersTitle: 99

Mohlo By Se Vám Líbit

Objevte více úžasných příběhů

Seznam Kapitol

Celkem Kapitol

99 kapitol k dispozici

Nastavení Čtení

Velikost Písma

16px
Aktuální Velikost

Téma

Výška Řádku

Tloušťka Písma

Kapitola 5 – Spolužák – milenec sexy učitelky | Kniha online pro čtení na FicSpire