Kaiův pohled
"NO NAZDAR, KOCOURE," posmívala se mi, když se dívala dolů na mou postavu, která se ve vzduchu zadrhla uprostřed kroku, zatímco mi hlavou probíhaly tisíce možností, jak utéct.
Byl jsem sám – zatraceně sám v sedmém poschodí, v tlumeně osvětleném, zřídka navštěvovaném nouzovém schodišti, s nadpřirozenou bytostí – lykankou, a navíc Alfou, přede mnou, která by mé tělo bez lykanské moci mo
















