~Tamia~ Ráno jsem si šla zaběhat, a když jsem se vrátila, lidé se na mě dívali divně. Nepotřebovala jsem magii, abych věděla, že zpráva o Alfovi, který našel svou souzenou, se rozšířila. Leo se nesnažil skrývat přitažlivost mezi ním a Amandou. Zajímalo by mě, jestli členové smečky byli šťastní, že jejich Alfa bude silnější, teď když našel svou souzenou družku. Zajímalo by mě, jestli se o mě báli, o bolest, kterou budu snášet, která by mě nakonec mohla dohnat k šílenství. Upřímně mě zajímalo, na čí straně budou. Proběhla jsem kolem členů smečky a vrátila se do svého domu. Leo snídal. Nemluvila jsem s ním a neplánovala jsem to, protože jsem neměla co říct. Šla jsem do ložnice, abych se osprchovala a oblékla na den; měli jsme se spolu zúčastnit schůzky. I když bych raději zůstala sedět, slíbila jsem Luně Avery, že tam budu. Byla mi nejbližší, co jsem měla k přítelkyni, a tušila jsem, že můj život bude brzy jako ten její. Averyin manžel, Alfa Max, našel svůj osud před třemi lety a od té doby spolu žijí. I když se mi nikdy nesvěřila s tím, co se děje u nich doma, věděla jsem, že je zlomená. Vždycky chodil na večírky se svou souzenou a nechával Avery samotnou. Našla si způsob, jak se s tím vyrovnat. Vedlo se jí lépe než Lindě, která byla ve stejné situaci jako Avery, ale bála jsem se, že to nezvládnu. Rychle jsem se osprchovala. Poprvé jsem netrávila čas před zrcadlem na toaletě, abych si usušila vlasy. Nechtělo se mi snažit. I když Leo neměl rád make-up a odhalující oblečení, snažila jsem se za těch okolností vypadat hezky, ale už jsem na to neměla náladu. Amanda byla hezká. Nebyla šance, abych s ní mohla soupeřit, protože byli souzeni. Mohla být tím nejméně atraktivním tvorem na zemi, a on by ji stejně chtěl. Souzená láska byla v tomhle zkurvená. V momentě, kdy jsem vešla do pokoje po sprše, jsem viděla Lea sedět na gauči. Ignorovala jsem ho a šla jsem hledat něco jednoduchého na sebe do skříně. Přišel ke mně a objal mě, pak mi políbil znamení na krku. Odtlačila jsem ho od sebe. "Nesahej na mě po tom, co jsi včera v noci udělal," řekla jsem skrz zaťaté zuby. Byla jsem naštvaná. Úplně mě ztrapnil a neprojevil žádnou sebekontrolu. "Nezašli jsme až tak daleko, Tamio. Zastavil jsem to. Udržel jsem se. Jak moc to moje tělo a vlk chtěli, udržel jsem se," řekl. "Udržel se, jakože jsi ji nestrčil ptáka, ale udělal jsi všechno ostatní," řekla jsem a vysvětlila mu jeho význam slova udržet se, a on mlčel. "Oblékni se. Máme se zúčastnit schůzky," řekla jsem mu, a on mě držel. "Byla přesunuta na dnešní večer. Prosím, dovol mi se ti omluvit, Tamio. Omlouvám se," řekl, a já jsem se usmála a podívala se na něj. "Nepoužívej to slovo bezmyšlenkovitě, Leo. Omlouvám se znamená, že to už neuděláš, a já vím, že ano, tak se ani nenamáhej," řekla jsem mu, a on mě držel pevněji. Cítila jsem jeho frustraci. "Prosím, Tamio. Není to snadné ani pro mě." Řekl se slzami v očích: "Cítil jsem se včera jako blázen. Styděl jsem se. Lidé se na mě dívali s odporem a nemohl jsem jim to zazlívat. Nechal jsem svou lunu samotnou a šel jsem se muchlovat s cizinkou, jen proto, že to tak osud chtěl. Neměl jsem v úmyslu se jí dotknout. Chtěl jsem jí říct, že to nebude fungovat. Chtěl jsem riskovat, že budu slabý, a odmítnout ji. Ano, bude mě to stát hodně, ale budu mít tebe. Byl jsem v pohodě s tím, že jsi moje síla, Tamio, ale nemohl jsem. Nemohl jsem to udělat a stále nemůžu. Probudil jsem se dnes ráno s myšlenkou, že půjdu do smečky Whitewood a odmítnu ji, ale nemůžu. Nemůžu vysvětlit proč, protože ten pocit je mi cizí, ale nemůžu, Tamio. Prosím, pomoz mi." Řekl, padl na kolena a objal mi nohy, zatímco plakal. "Nevím, co mám dělat, má lásko. Jsem zmatený. Měli jsme prostě zůstat doma, jak jsi trvala na svém, ale musel jsem dodržet Casperovo pozvání," řekl a pokračoval v pláči. Za ty roky, co jsem znala Lea, jsem ho nikdy neviděla plakat nebo projevovat takovou zranitelnost a slabost. Byl zmatený. Osud nám zkazil životy. Proti svému lepšímu úsudku jsem mu projela prsty vlasy, abych ho uklidnila, ale pochybovala jsem, že můj dotek bude ještě někdy stačit. Vzhlédl ke mně a vstal. Přitiskl mě na svou hruď. "Najdu způsob, Tamio. Budu s tím bojovat. Budu se od ní držet dál. Prosím, Tamio," řekl a dával sliby, o kterých jsem věděla, že nebude schopen dodržet. Objala jsem ho s vědomím, že můj blažený život s ním skončil. Stejně jako příběhy ostatních lun, kterým se to stalo, jsem musela najít způsob, jak to zvládnout. Musím připravit svou mysl na to, že se o něj budu s ní dělit. Nebylo šance, aby se jeho vlk chtěl držet dál nebo ji odmítnout. Jakkoli jsem byla ochotná to zkusit, už nikdy jsem mu nemohla dovolit, aby se mě dotkl, protože jsem věděla, že by to udělal z povinnosti, a ne z lásky. V tom případě bych raději byla bez jeho doteku, než aby se mě dotýkal ze soucitu. "Nevzdávej se mě, Tamio, prosím," prosil mě a cítil mé odhodlání. "Jak můžu, když se nás osud už vzdal?" Řekla jsem a podívala se na něj. "Nenutím tě se dělit jako ostatní Alfové, Tamio. Budu s tím bojovat," řekl, a já jsem přikývla. Samozřejmě, nevěřila jsem mu, ale nemohla jsem popřít fakt, že to, co říká, myslí vážně. Večer jsme se zúčastnili bezpečnostní schůzky a bála jsem se debat s lunami, které se jí zúčastnily. Zpráva se už rozšířila, že Leo je souzený s Amandou a že se spolu muchlovali. Před schůzkou jsem slyšela členy smečky pomlouvat o tom, že lidé viděli Lea s Amandou na balkoně, jak se muchlují. Slyšela jsem, že jí roztrhal vršek šatů. Nebylo možné skrýt incident, zvlášť když ta žena musela opustit balkon zpustošená. "Jak to zvládáš, Tamio?" zeptala se mě luna Linda ze smečky Brent a já jsem zavrtěla hlavou. Byla ve stejné situaci jako Avery. Žila se svým manželem a jeho souzenou. Její manžel, Kyle, odmítl svou souzenou odmítnout, protože věděl, že by to oslabilo jeho vlka. Donutil Lindu, aby s tím souhlasila, a od té doby je nešťastná opilá. "Musíš být statečná, Tamio. Nebude to lepší. Moje postel vychladla před dvěma lety. Teď mají štěňata a je to skoro jako bych na obrázku nebyla. Tohle je všechno, na co jsem kdy byla dobrá, schůzky," řekla a mohutně se napila vína. "Někdy jsem si přála, aby byl obyčejným členem smečky, ne Alfou. Odmítla bych ho a šla dál, ale bohužel pro nás nás musí odmítnout oni, nebo nás někdo silnější vyzve na souboj o naši ruku. Tak či tak, jsme v prdeli. Bojí se slabosti, která přichází s odmítnutím, takže to neudělají, a protože jsme použité zboží, nikdo by nás nepovažoval za hodné toho, aby o nás bojoval," řekla a vysvětlila pravdu, kterou jsem už nějakou dobu znala. "Jak to zvládáš?" Zeptala jsem se jí a ona se zasmála. "On si nárokoval svůj osud, takže ani jeden z nás necítí bolest, když jsou zase spolu. Já se prostě dělám šťastnou aférami a úlety. Nikdo nikdy opravdu nezůstane, a i když tvrdí, že mě milují, nikdy se nepokusí vyzvat Alfu. Takže si prostě užívám aféry a jdu dál," řekla a vypila víc vína. "Ví o tom?" Zeptala jsem se a ona se zasmála. "Je mu to jedno, Tamio. Přestanou se starat a žárlit, jakmile si nárokují svou souzenou. Naučila jsem se to tvrdě. Párkrát jsem se ho pokusila přimět žárlit, a i když se urazil, nedostala jsem reakci, jakou jsem chtěla. Ber to spíš takhle," řekla a polkla víno ve sklenici. "Před jeho souzenou nemohl vystát, když jsem byla s kýmkoli. Nechtěl, aby se mě někdo dotýkal, a žárlil, kdykoli na mě zachytil cizí vůni. Teď je mu jedno, co dělám, pokud to nedělám na veřejnosti a nešíří se fámy; je v pohodě," řekla Linda a já jsem pochopila, co tím myslí. Naplnila si sklenici a znovu vypila víno. Linda byla troska; budu brzy já? Přišly i ostatní ženy a všimla jsem si, že se vyhýbají slonovi v místnosti, Leovi a Amandě. Respektovala jsem je a poděkovala jim za jejich kontrolu. Nakonec jsem jim dala příležitost, aby se mnou o tom promluvily, a bylo jim mě líto. Většina z nich upřímně doufala, že je to jen fáze, ale jiné, jako Avery a Linda, věděly, že je to pro mě jen začátek konce. Brzy jsme se připojili k našim manželům. Měla jsem být s muži po celou dobu schůzky, protože jsem byla válečná Luna, ale už jsem nechtěla být vedle Lea ani mu nijak pomáhat. Nebyla jsem hloupá. Plánovala jsem postupně ustupovat od svých povinností vůči smečce. Už to nemělo cenu. Všimla jsem si jemné výměny mezi Alfou Ramzeym a mým manželem a nepotřebovala jsem hádat proč. Po schůzce jsme zamířili na parkoviště, kde nás oslovil Alfa Ramzey. "Odcházíte tak brzy, Alfo Leo? Ještě jsme nedokončili naši diskusi," řekl a pohrdavě se na mě podíval. "Nemůžeš si ho nechat, víš." Řekl mi a Leo se napnul. "Nech moji ženu z toho," varoval ho Leo a on se zasmál. "Ale ona je v tom až po uši, Leo. Můžeš být nejsilnější Alfa v této oblasti, ale zasloužíme si respekt. Znesvětil jsi moji dceru na té party a nevzal jsi ji domů. Není to správné," řekl a Leo na něj zavrčel. "Muchlovali jsme se. To bylo všechno. Nespala jsem s ní. Nešukal jsem s ní," řekl a Ramzey ho udeřil. Upřímně řečeno, byla jsem za tu ránu ráda. Něco, co jsem chtěla udělat včera v noci. "Je mi to jedno, Leo. Ztratil jsi kontrolu a roztrhal jsi jí šaty. Teď o tom všichni mluví. Uděláš čestnou věc a přijdeš si pro ni z mojí smečky." Požadoval, a Leo odmítl. "Myslíš si, že jsem tohle chtěl pro svou Amandu? Chodila na medicínu. Měl jsem s ní plány. Být milenkou Alfy to nebylo," řekl roztřeseným hlasem. Ten muž byl taky zraněný. "Luna Tamia je příliš cenná na to, abys ji odmítl, a nebudeš chtít ztratit část své vlčí síly tím, že odmítneš svou vyvolenou, takže vím, že se jí budeš držet; taky vím, že neodmítneš svou souzenou ze stejného důvodu. Přijď si pro ni z mojí smečky a nárokuj si ji. Vy tři si to můžete vyřešit sami. Příště se nebudu ptát hezky," řekl a odešel. Nemohla jsem mluvit, protože Ramzey mi dal nejpřesnější obrázek situace. Otráveně jsem došla k autu a bojovala se slzami.