~Tamia~ Během celé cesty autem jsem s Leem nepromluvila. Každý jeho pokus o konverzaci jsem umlčela svým mlčením. Když jsme dorazili domů, zamířila jsem rovnou do ložnice. Náš dům měl čtyři ložnice. Vybrali jsme si ho, aby každé z našich dětí mělo svůj vlastní pokoj, ale to už teď nebude platit. Zajímalo mě, do kterého z pokojů mě požádají, abych se přestěhovala, až se Amanda nastěhuje. Lindina slova mi zůstávala v mysli a stejně jako ona jsem věděla, že moje postel bude brzy studená. "Tamio, prosím," řekl Leo a následoval mě do ložnice. "Prosím, Tamio," naléhal a já se k němu otočila. "Prosím, co? Mluví o tom všichni, Leo. Ponížil jsi mě na té párty. Takže je tvá souzená. Musel jsi mě opustit, jít na balkon a líbat se s ní? Víš, co znamená sebeovládání?" zeptala jsem se ho a on sklonil hlavu. "Ten pocit byl ohromující," řekl a já se zasmála. "Radši jeď do Whitewoodu a dokonči, co jsi začal, Leo. Nečekej na můj souhlas, protože ten nikdy nepřijde. Nikdy neřeknu, že je to v pořádku, abys ses cítil dobře. Ve skutečnosti to není v pořádku! Bolí to! Připadá mi to jako zrada a nikdy se přes to nemůžu přenést. Takže neztrácej čas nadějí, že prozřu, protože to se nestane. Já jsem v tom ta, co prohrála. Ne ty, ne ona, ne ti zasraní členové smečky, jen já. Já a Kaira." řekla jsem a vešla do koupelny, abych se osprchovala. Stála jsem pod ní, zatímco tekla voda, a byla jsem zmrzlá. Nevěděla jsem, co mám dělat. Kam půjdu? Stejně jako Linda a Avery jsem byla uvězněná. Nemohla jsem nikam jít bez pozvání, protože jsem byla jeho luna. Nemohla jsem snít o nalezení lásky. Nikdo by to se mnou nechtěl zkusit. Byla jsem v pasti. Seděla jsem pod vodou a plakala. Snažila jsem se připravit svou mysl na temné dny, které mě čekají, ale nemohla jsem. Moje srdce bylo příliš zlomené a já jsem se příliš bála. "Budeme to muset zkusit, Tamio," řekla Kaira, můj vlk, a smířila se s naším osudem. "Co když bude zlá a krutá a bude chtít jeho a všechno pro sebe?" zeptala jsem se svého vlka. "Pak jí to necháme. S tímhle nemůžeme bojovat. Je výš než my a je jeho souzená. Nemáme šanci. Musíme jen doufat, že bude milá a ohleduplná, jinak bude studená postel to nejmenší z našich problémů, Tamio," řekl můj vlk a já jsem plakala. Tohle bylo všechno moc. Uběhl měsíc a já jsem sledovala, jak Leo bojuje s poutem. Nikdy pro ni nejel do smečky Whitewood. Alfa Ramzey poslal několik vyslanců, ale marně. Věděla jsem, že se mi snaží něco dokázat, a vážila jsem si ho za to. Několikrát jsme se milovali, ale bylo to jiné. Jeho srdce a vlk v tom nebyli, takže to připadalo jako soucitné šoustání. Nikdy v životě jsem se necítila tak nízko jako teď. Trávil dlouhé hodiny v kanceláři a omezil dobu, kdy pracoval z domova. Věděla jsem, že mě nepřitahuje tak jako dřív. Alfa Ramzey nám vyhrožoval válkou, pokud si nevezme jeho dceru, a rozšířila se zpráva, že žádá o pomoc ostatní. Kvůli tomu jsme byli předvoláni na zasedání rady. Zasedání bylo místo, kde se setkávali alfy v našem regionu a rozhodovali o problémech. Každá alfa měla v radě stejná práva a rozhodnutí bylo závazné. Každá rada se skládala ze všech alf v regionu. Každá alfa v radě zastupovala svou smečku. Byla jsem nervózní z verdiktu, ale i tak jsem se oblékla a šla. Zatímco jsme seděli na zadním sedadle auta, Leo mi jemně stiskl ruku. "Neboj se, Tamio. Vždycky budeš moje Luna. Slibuju ti to," řekl a já jsem přikývla a usmála se na něj. Nějak jsem se naučila předstírat, že mu věřím. Pravda byla, že jediný důvod, proč jsem s ním ještě byla, byl ten, že jsem neměla kam jít. Na zasedání rady se projednávalo mnoho problémů. Alfa Sylvester Volkov ze smečky Temného vlka a Pán všech vlkodlaků byl jedním z problémů, který lidi nejvíc trápil. Dobyl celý region a mířil k nám. Někteří lidé tvrdili, že Temný alfa nikdy nezaútočil, pokud ho někdo neurazil. Většina si ale myslela, že je to tyran a musíme se připravit. Jako alfa z jiného regionu jsem ho nikdy předtím nepotkala, takže jsem nemohla posoudit jeho povahu ani se rozhodnout, zda jsou o něm zvěsti pravdivé nebo lživé. Jedna věc byla jistá, ten muž byl mocný a báli se ho. Poté, co jsme prodiskutovali, jak zlý Temný alfa je a rozhodli se, co s tím udělat, byl na pořad jednání zařazen Ramzeyho problém s Leem. "Proč jsi odmítl udělat čestnou věc, alfo Leo?" zeptal se ho Kyle a já jsem věděla, že by viděl vykopnutí mě na dlažbu kvůli souzené jako čestné, protože to udělal Lindě. "Tvá vyvolená tě nemůže opustit, pokud ji neodmítneš. Je špatné mít vztahy se svou souzenou a pak ji opustit," řekl přísně a Leo zavrtěl hlavou. "Nešel jsem s ní až do konce, přísahám," argumentoval a Kyle zavrtěl hlavou. "Ne podle Amandy," řekl a Leo se zamračil. Buď lhal on, nebo lhala ona; ať už to bylo jakkoli, lidé by jí pravděpodobně věřili kvůli jejím roztrhaným šatům. "Nechceme mezi sebou válku, Leo, udělej čestnou věc," řekl alfa Gabriel a podíval se na mě. "Neměla bys mu bránit v jeho souzené, Luno Tamio. Je to krutost," řekl mi ten šovinistický bastard. Jaký byl můj zločin v tom všem? "Neobviňuj mě z toho, alfo," varovala jsem toho muže a on se urazil. "Nejsem ten, kdo je pod drobnohledem. Nezatahuj mě do toho." Varovala jsem ho a on zavrčel. "Kvůli tobě si Amanda nepřivedl. Nemůžeme dopustit, aby dva mocní Alfy šli do války, protože se nechceš dělit. Osud to tak udělal, tak se s tím smiř," řekl ten muž a já jsem se neobtěžovala odpovídat, protože nemělo smysl se s tím bastardem hádat. "Očekává se, že slečnu Amandu Richfordovou přijmeš do konce týdne. Jinak bude rada proti tobě. Můžeš být mocný. Můžeš mít víc půdy a bohatství než my všichni, ale společně jsme silnější než ty. Nenuť nás k tomu. Ublížil jsi alfě Ramzeymu a měl bys to napravit tím, že uděláš správnou věc." řekl Kyle a případ byl uzavřen. Proti celé radě jsme neměli šanci, takže jsem věděla, že brzy přivítáme hosta v našem domě. Vrátila jsem se domů s Leem, který vzteky soptil. "Zítra ráno si vystěhuju věci z hlavní ložnice," řekla jsem mu a vykopla jsem se z pokoje dřív, než to udělal on. "Ne," řekl. "Zůstaneme spolu. Protože je Amanda odhodlaná sem přijít, bude spát v tom druhém pokoji," řekl a podíval se na mě. "Přísahám ti, Tamio, že jsem s ní nespal," řekl a já jsem přikývla na jeho prázdná slova a šla do ložnice. Většinu noci jsem se převalovala, protože jsem věděla, že můj život bude ráno jiný. Ráno přišlo a Amanda dorazila. Lidé zírali, když si stěhovali věci do našeho domu. Ukázala jsem na pokoj pro hosty a oni tam neochotně přestěhovali její věci. Bylo to, jako by cítili, že by tam neměla být. Poté, co si všechno v jejím pokoji uspořádali, lidé, se kterými přijela, odešli. Vyhýbala jsem se s ní mluvit a rozhodla jsem se odejít z domu, až si vybere ten správný okamžik, aby promluvila. "Omlouvám se za nepříjemnosti, které ti to způsobuje, Luno Tamio. Vězte, že kdyby odmítnutí bylo možností, udělali bychom to v mžiku, ale mocný alfa jako Leo by nechtěl být slabý a ani já. Slibuju, že se tě nebudu snažit nahradit," řekla a já jsem věděla, že ví, že je to jen otázka času. "Děkuju," lhala jsem a vyšla z domu. Šla jsem do lesa, proměnila se ve vlčí podobu a běžela. Celý den jsem zůstala ve vlčí podobě až do noci. Vrátila jsem se domů a všimla jsem si, že Leovo auto parkuje před domem. V takových chvílích jsem si přála, abychom bydleli v domě smečky; nikdy by neměli soukromí. Vstoupila jsem do domu a uslyšela jejich hlasy z Amandina pokoje. O něčem se hádali. Z diskuze bylo jasné, že lhala proti Leovi, že měli vztah, ale jen se líbali. Nakonec vyhrála a teď s námi bydlí. Šla jsem do hlavní ložnice, abych se osprchovala. Uplynuly dva týdny a Leo se k Amandě choval jako k duchu v domě. Začala jsem ji litovat. Viděla jsem jeho snahu držet se dál. Už několikrát žádala o odmítnutí. Věděla jsem, že to nemyslí vážně; dělala to jen proto, aby od něj získala reakci. Zajímalo mě, jak dlouho to s ní vydrží. Probudila jsem se s ostrou bolestí na hrudi. Cítila jsem se dezorientovaná, ale bolest mě brzy donutila se soustředit. Leo vedle mě nebyl a nemusela jsem hádat, kde je. Tahle bolest byla jiná; byla vysilující a nesnesitelně bolestivá a brzy náhle přestala. Nechápala jsem, co se stalo, ale byla jsem vděčná, že to přestalo. Lehla jsem si zpátky, abych spala, ale nemohla jsem. Slzy strachu, zrady a smutku mi stékaly po tvářích a věděla jsem, že můj život se úplně změnil. Spánek nakonec přišel v časných ranních hodinách, takže jsem se probudila v poledne. Nemohla jsem si vzít své normální ranní běhy, protože slunce bylo nahoře, tak jsem se rozhodla osprchovat. Opustila jsem pokoj a šla jsem si najít něco k jídlu do kuchyně a tam byli, smáli se a povídali si. Zmlkli, když jsem vešla do kuchyně, a já jsem musela zakrýt svou bolest. "Prosím, nevšímejte si mě," řekla jsem a zamířila ke kávovaru. "Dobré ráno, Luno Tamio," řekla Amanda příliš mile a já jsem se na ni podívala. Otočila se ke mně, abych mohla vidět Leovu značku na jejím krku. To vysvětlovalo, proč bolest náhle přestala, jak mi řekla Linda. Okamžitě jsem se začala smát. To byla reakce, která ze mě vyšla. Smála jsem se a přikývla. "Gratuluju," řekla jsem, zvedla hrnek a odešla z kuchyně. "Tamio, Tamio!" zavolal Leo a já jsem se zastavila a otočila se k němu. "Prosím, Tamio. Nic to nemění. Stále jsi Luna," řekl a já jsem se zasmála. Nebylo šance, že bych Leovi dovolila, aby mě využil. "Ne, Leo. Už nejsem jediná Luna," řekla jsem mu a on se na mě zamračil a přemýšlel, co tím myslím. Nemusela jsem to teď rozvádět. Udělám to, až se naskytne příležitost. Podívala jsem se na jeho oblečení a nevypadalo to, že by měl kam jít, což znamenalo, že budou spolu celý den. Byl čas začít plánovat můj odchod. Ano, neodmítne mě a teď, když si ji nárokoval, nebudu cítit bolest, když budou zase spolu. Byl čas začít hledat místa, kam bych se mohla přestěhovat. Možná se už nebudu moct usadit a možná se budu muset přestěhovat do jiného regionu a lhát, že můj druh je mrtvý, ale věděla jsem, že cokoli budu muset udělat, musím udělat rychle. Amanda nevypadala jako milá žena a nechtěla jsem to zjišťovat.