~Tamia~ Uplynul další měsíc a mezi mnou a Leem se to zhoršilo. Už se mnou vůbec netrávil čas a zdálo se, že se zázračně odstěhoval z naší ložnice. Viděla jsem, že to všechno přichází, a přesto mě to trápilo. Bral ji s sebou na akce, kam byl pozvaný, a řekl mi, ať se starám o smečku. Pracovala jsem na svém odchodu, takže jsem si pořád říkala, že to bude trvat jen o trochu déle. Často jsem zírala na krk, kde spočívala jeho značka, a chtěla jsem ji smýt. Tak moc jsem ji nenáviděla, že jsem to místo vždycky zakrývala. Slzy mi už vyschly. Některé luny se mi ozvaly, aby se mnou soucítily, a jiné blahopřály Amandě; ještě nebyla jmenovaná Lunou a já jsem věděla proč. Amanda byla lékařka a nebyla vycvičená pro boj. Jmenovat ji Lunou by znamenalo, že by musela převzít všechny mé povinnosti, včetně vedení bitev. Hádám, že její život byl na to příliš důležitý. Plánovala jsem Lea brzy překvapit. Seděla jsem ve své kanceláři, když do ní Leo vtrhl a začal na mě křičet. Choval se jako šílenec. Nikdy se mnou takhle nemluvil. Lidé kolem nás se museli omluvit, ale už mě ztrapnil. "Co se děje?" "Proč jsi poslal lidi za Amandou?" Zeptal se mě a já jsem se na něj zamračila. "Odpověz mi!" Křičel a já jsem zavrtěla hlavou. "Neposlala jsem nikoho za Amandou," řekla jsem a on zvedl ruku, aby mě uhodil, ale zastavil se a s nevěřícností se na ni podíval. Podíval se na mě s vlhkýma očima. Styděl se za to, co se chystal udělat. "Mám v cele muže, který řekl, že jsi ho poslal, aby zabil Amandu. Proč bys to dělala? Není to naše vina, že jsme si souzeni. Není to moje vina, Tamio. Proč jsi nám to nemohla všem ulehčit?" Řekl a slzy mu tekly po tváři. Sedl si na židli v mé kanceláři, sklonil hlavu a plakal. Jeho slova mě zranila ne kvůli obvinění, ale proto, že řekl, že to není jeho vina, že našel svůj osud. Sedla jsem si a otupěně na něj zírala. "Já jsem to ulehčila, Leo," řekla jsem. "Kdy jsi se mnou naposledy mluvil s láskou? Kdy jsme naposledy šli společně na nějakou akci kromě bezpečnostních schůzek? Kdy jsi se mnou naposledy trávil čas jako se svou ženou? Kdy jsme naposledy spali v jedné posteli? Kdy ses se mnou naposledy miloval?" Zeptala jsem se ho a on se na mě podíval s opuchlýma očima. Věděla jsem, že je v rozporu, ale já jsem byla ta, která trpěla. "Už dva týdny jsme sotva promluvili a ty vtrhneš do mé kanceláře, abys mě obvinil z toho, že jsem poslal gorily za tvou družkou. Ani jsi se neobtěžoval zeptat nebo to prošetřit," řekla jsem a on se zastyděl. "Řekl jsi, že vězeň ve vazbě řekl, že jsem ho poslal, aby zlikvidoval Amandu. Jaký má důkaz?" Zeptala jsem se Lea a on oněměl. "Každopádně. Já jsem to neudělala. Někdo se mě snaží obvinit a ty bys měl být dost chytrý na to, abys věděl, že bych to neplánovala, protože nikdy neselžu," řekla jsem. "Proto ses rozhodla jít hledat dům, aniž bys mi to řekla? Dozvěděl jsem se o všech tvých žádostech sousedních Alfů, kteří tě prosili, aby ti dovolili vlastnit nemovitost na jejich pozemcích. Myslela sis, že se to nedozvím?" Zeptal se mě zraněným hlasem a já jsem potlačila nutkání protočit oči. "Jsem si jistá, že se Amandě bude ten prostor líbit. Nebude muset sténat hlasitěji, než je nutné, když budete vy dva spolu," řekla jsem a on zmlkl. "Jsi moje žena a Luna této smečky. Není ti dovoleno odejít," řekl a choval se jako oběť. "Varoval jsem všechny Alfy, že pokud ti poskytnou útočiště, budou mít co do činění se mnou. Možná mám osudovou družku, ale ty jsi pořád moje žena a já tě nenechám jít. Zemřu dřív, než tě nechám jít, Tamio," řekl s odhodláním a slibem. Bývala doba, kdy by mi to rozbušilo srdce, ale ta pominula ve chvíli, kdy jsme přivítali jeho osudovou družku v našem domě. "Měl bys mě nechat jít, Leo, protože už to tak necítím," řekla jsem a má slova ho zranila. "Doma si promluvíme víc. Promiň, že jsem vtrhl do tvé kanceláře a je mi líto, že jsem uvěřil tomu bastardovi, aniž bych to prošetřil. Zítra večer je večeře a chci, abys mě tam doprovodila. Chci, aby lidé věděli, že jsi stále moje žena a že tě moc miluju," řekl. Usmála jsem se, protože jsem se chystala jít bez ohledu na to. Linda mi poslala pozvánku a slíbila, že mě seznámí se svými přáteli. Obě jsme byly ve stejné situaci, ale to neznamenalo, že se s tím vyrovnáme stejně. "Uvidíme se doma," řekl a odešel. Přišla jsem domů a Amanda plakala na gauči. Úplně jsem ji ignorovala a šla jsem do své ložnice. Byla moje a Leova, ale už tam nespal. K mému překvapení jsem ho našla v pokoji. Neobtěžovala jsem se ho ptát, co se děje s Amandou, a jen jsem šla do skříně, abych se svlékla a osprchovala. Zamkla jsem za sebou dveře, když jsem vstoupila do koupelny. Nechtěla jsem, aby vešel dovnitř nebo se mě dotýkal. Slyšela jsem, jak zkouší kliku na dveřích, a usmála jsem se. Uvědomila jsem si, že Amandě musel říct, že bude dnes v noci spát v mém pokoji, což ji muselo zranit. Nebyl způsob, jakým by to dělal jen proto, aby mi udělal radost; věděla jsem, že ode mě něco chce. Ignorovala jsem ho. Po sprše jsem se oblékla v koupelně a ujistila jsem se, že krajkové noční šaty, které jsem měla na sobě, jsou sexy. Změnila jsem si šatník, abych měla více sexuálně provokativních outfitů, a teď jsem měla i make-up. Vyšla jsem z koupelny a šla jsem si sednout ke kosmetickému stolku. "Kdy jsi začala zamykat dveře do koupelny?" Řekl a seděl u paty postele. "Když se do mého domu nastěhovala třetí osoba, ty ses stylově odstěhoval z našeho pokoje," odpověděla jsem znuděným hlasem. "Tohle je stále náš pokoj, Tamio, a ty jsi stále moje žena. Jsem v tom nový; snažím se," řekl a zněl jako pokažená deska a já jsem si povzdychla. "Samozřejmě," řekla jsem s úsměvem a on si povzdychl. Přišel ke mně a políbil svou značku na mém krku. "Nenuť to, Leo. Tvé srdce v tom není." Řekla jsem a on si povzdychl a prohrábl si vlasy. "Jsi tak odtažitá. Chci tě," řekl a znovu políbil svou značku a já jsem zamrzla. "Nemusíš se mě dotýkat, protože jsem si stěžovala," řekla jsem mu a on vysál svou značku. "Všiml jsem si, že sis změnila šatník," škádlil mě a já jsem zablokovala všechny emoce. "Neudělala jsem to pro tebe," řekla jsem mu a stále jsem nereagovala. Brzy to vzdal. "Prosím, zkusme, aby to fungovalo. Nechci být jako Kyle a Max," řekl a prosil mě a já jsem se usmála. "Možná si taky najdu svou osudovou družku a můžeme mít fuck fest," řekla jsem a jeho tvář ztemněla. "Nemůžeš zvládnout, abych spal s někým jiným; proč bych to měla já?" Poukázala jsem na sobeckost té záležitosti a on ode mě ustoupil. "Co mi chceš říct?" Zeptala jsem se ho, protože jsem věděla, že přišel do mého pokoje z nějakého důvodu. "O té večeři, kterou pořádá Alfa Kyle. Nevadilo by ti vynechat ji? Vím, že jsem tě požádal, abys šla se mnou, ale Amanda doufala, že půjde ona," řekl a já jsem se zasmála. "Neplánuju ji vynechat, Leo. Zábava není jen pro tebe a tvou družku. Mám svou pozvánku od Luny Lindy a plánuju ji ctít." Řekla jsem mu a jeho výraz se rozzlobil. "Proto jsem se rozhodl, že tě tam nevezmu, protože nechci, abys se stýkala s tou děvkou. Už tolikrát ztrapnila svého manžela a má taky problém s pitím. Škoda, že odmítnutí jí oslabí Kylea; jsem si jistý, že by to udělal v mžiku," řekl a já jsem se zasmála. "Samozřejmě, že by to udělal stejně jako ty. Když vidím, že oba děláte to samé, muselo tě to přimět přijmout jeho hodnoty. Chtěl, aby byla nešťastná, a ona se rozhodla s tím něco udělat. Na tom není nic špatného. Bohužel nemůžeme odejít, takže se Linda snaží najít lásku a náklonnost, jak nejlépe umí. Nehanbi ji za to." Řekla jsem a postavila jsem se na Lindinu obranu. Vypadal zmateně. "Prosím, neříkej mi, že plánuješ jít v jejích stopách, Tamio. Nebudu se dělit. Odmítám se dělit," řekl a já jsem se zasmála. "A přesto musím," řekla jsem a poukázala jsem na pošetilost a sobeckost jeho slov. Oblékla jsem si župan a šla jsem si lehnout na postel. "Řekni své družce, že nemusí plakat jako mimino, že půjde s tebou na večeři a nemusíš se se mnou vyspat jako kompenzaci," řekla jsem a zalezla jsem pod peřinu. Stál zmrazený a viděla jsem, jak o tom přemýšlí. Ukázala jsem na dveře. "Odejdi z mého pokoje, Leo," řekla jsem. Všimla jsem si, že je tvrdý jako kámen a věděla jsem, že je to kvůli mně, ale bylo mi to jedno. "Tamio," řekl a já jsem zavrtěla hlavou. "Až se vyspím s někým jiným a přijdu za tebou, dotkneš se mě?" Zeptala jsem se ho a on nemohl odpovědět. "Nežádej mě, abych dělala to samé," řekla jsem a tleskla jsem, abych zhasla světla. Den akce nadešel a oni odešli přede mnou. Slyšela jsem Lea, jak instruuje kappy, aby mě neodvážely na místo konání. Nechtěl, abych šla; bohužel pro něj se Avery rozhodla odbočit z naší smečky a vyzvednout mě cestou na akci. Avery a Linda věděly a chápaly, čím procházím, a vždycky tam byly, aby mě držely za ruku. Měla jsem na sobě červené šaty bez zad, které ukazovaly dekolt a křivky. Umělkyně, která mi dělala make-up, odvedla skvělou práci. Nevěděla jsem, že jsem hezká, dokud mi neudělala make-up. Za ty roky, co jsem byla s Leem, nikdy nechtěl, abych nosila make-up a odhalující oblečení. Teď jsem chápala proč. Byla jsem nádherná. Být s ním od sedmnácti let mu dalo čas dostat se mi do hlavy a pohrát si s mým sebevědomím. Ale už ne. Byla jsem odhodlaná se ukázat a možná si nakonec najít svou osudovou družku. "Někdo je oblečený, aby zabíjel," řekla Luna Avery a já jsem se na ni usmála. Vyzvedla mě v limuzíně svého manžela. "Musím říct, že tohle s Amandou zvládáš dobře. Nechali by Lea na ni zapomenout, kdyby nebyla dcerou Alfy." Řekla rozzlobeně a já jsem se zasmála. "Pochybuju, že by Leo na ni mohl zapomenout. Snažil se jí odolat, ale to nutkání bylo příliš silné." Řekla jsem a povzdychla jsem si a ona mi nalila drink. "Na ty, co jsou na straně poražených osudu," řekla a usmála se. "Na ty, co jsou na straně poražených osudu," řekla a my jsme si připily a zasmály se. Dorazily jsme na večírek a když Luna Avery a já jsme vstoupily do sálu, všude ztichlo. Všichni na nás zírali v úžasu. Slyšela jsem lidi šeptat a všechno to hovořilo v můj prospěch. Luna Linda k nám přišla, opilá jako obvykle, a objaly jsme se. Zavedla mě ke stolu, kde seděli její zahraniční hosté. Představila jsem se a oni byli zpočátku zmatení, protože věděli, že Leo přišel s jinou ženou a představil ji jako lunu Horské smečky. Luna Linda to jako první odmítla. "Ach, to je jeho děvka a tohle je jeho žena. Zdá se, že osud má způsob, jak zkurvit dobré věci," řekla a polkla drink. Akce ubíhala pomalu a já jsem nehledala Lea a Amandu očima. Několikrát se mě pokusil spojit a já jsem ho zablokovala. Dobře jsem se bavila a muži mi věnovali hodně pozornosti. Byla jsem uprostřed toho, když někdo přišel k mému stolu. Byl to pohledný blonďák s modrýma očima, svalnatý a sebevědomý. Nezdálo se, že by byl odsud, tak jsem se na něj usmála. "Neopovažuj se, Tamio," slyšela jsem Leův žárlivý hlas. "Sleduj mě," odpověděla jsem a usmála jsem se na něj, na toho cizince. "Dobrý den, jsem Alfa Devin ze Smečky Zeleného lesa; rád bych si s vámi zatančil, pokud vám to nevadí," řekl a já jsem se na něj zamračila. Byl z jiného regionu. Co tady dělal?