Následujícího dne seděla Grace v ambulanci gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice a poslouchala zdlouhavé vysvětlování doktora Bobbyho Gildona. Držela telefon a zapisovala si každý detail, který řekl. "To je vše. Miminko vypadá dobře. Starejte se o sebe," uzavřel doktor Gildon. "Děkuji, děkuji!" spěšně vyjádřila Grace svou vděčnost. S dobrou náladou si dala kyselinu listovou a prenatální doplňky železa do tašky a šťastně vyšla ven. Nicméně v nemocniční hale narazila na Briana a Louise. Louise se s ním držela za ruku a na tváři jí zářil krásný úsměv. Oba si Grace všimli. V krátkém okamžiku, kdy se jejich oči setkaly, Grace uviděla v Brianově chladném pohledu krajní nelibost. Mohla se jen nemotorně usmát a statečně se přiblížit. "Pane Francis, dobrý den. Cítím se trochu slabá, mám nízký cukr v krvi. Přišla jsem jen na kontrolu. Nebojte se. Nebude to mít vliv na mou práci." Brian se zadíval směrem, odkud přišla, a chladně se zeptal: "Nízký cukr v krvi? Ale proč jste tedy šla na gynekologicko-porodnické oddělení?" Brian měl pocit, že se Grace v nemocnici objevila záměrně, a podezříval ji, že se s nimi plánovala setkat. Myslel si, že Grace pravděpodobně hraje nějakou hru, možná předstírá nemoc nebo se tváří, že je těhotná, a používá tyto laciné taktiky, aby od něj získala více výhod. Graceina tvář ztuhla v neohrabaném úsměvu, pak rychle pochopila jeho narážku. "Co je na tom divného? Gynekologicko-porodnické oddělení je speciálně pro ženské zdraví. Jako žena je normální, že sem přijdu na kontrolu." Graceino srdce divoce bušilo. Brianovi se její vysvětlení zdálo rozumné a nevznášel žádné další požadavky, postupně ztratil podezření. Myslel si, že Grace je možná opravdu jen na lékařské prohlídce. Nic neřekl a bez ohlédnutí vstoupil s Louise do nemocnice. Jen Louise se nemohla ubránit a ohlédla se na Graceinu ustupující postavu se složitým výrazem. Grace si Louisina pohledu nevšímala a spěchala z nemocnice. Jen při pomyšlení na to, že málem byla chycena, se cítila nesmírně nervózní. Doma Grace okamžitě vysypala veškerou kyselinu listovou z krabičky. Roztrhala prázdnou krabičku a návod na kousky a spláchla je do záchodu. Poté přemístila tablety kyseliny listové do lahvičky od vitamínů. V tu chvíli se dveře pokoje náhle rozletěly. "Co to děláš?" Brianův ledový hlas způsobil, že se Grace otřásla, a tablety se rozsypaly po celé podlaze. "J-já beru vitamíny." Grace se přinutila uklidnit a pronesla to, co považovala za pevné prohlášení, zatímco držela lahvičku s vitamíny. Brian se podíval na lahvičku s vitamíny v její ruce a začal být podezřívavý, jeho pohled se zostřil. Vitamíny nebyly léky na předpis. Lidé si je mohli snadno koupit v běžné lékárně. Nemohl pochopit, proč by pro ně chodila do nemocnice. Začal být ještě více přesvědčen, že se snaží předstírat, že je ubohá, aby získala výhody. Nemohl se ubránit posměšnému smíchu v duchu. I když se Grace během posledních tří let chovala dobře, už dávno cítil, že není skutečně poslušná. Nyní se konečně chystala odhalit svou pravou povahu. "Zbývají tři měsíce. Chovej se slušně a nebudu ti strhávat žádné peníze. Jen mi nedělej problémy." S těmito slovy Brian opustil její pokoj bez náznaku nostalgie. Grace cítila hlubokou bolest v srdci, ale neměla čas se tím zabývat. Rychle zavřela dveře, sebrala rozsypané tablety a uložila je. To bylo jediné, co mohla prozatím udělat. Brzy ráno následujícího dne obdržela Grace zprávu od komorníka Melvina Duncana, který ji informoval, že Brian chce, aby se oblékla a připojila se k němu večer na večeři v hotelu Bluewave. Grace byla tou zprávou šokována. Byla naprosto ohromena. Od té doby, co jí Brian před šesti měsíci všechno odhalil a přestal předstírat, že ji miluje, spolu nikdy nevečeřeli. I když jí to připadalo divné, přesto se převlékla do vhodného oblečení a nanesla si lehký make-up, než se vydala na schůzku. V luxusním soukromém pokoji hotelu Bluewave seděla Grace na jedné straně dlouhého stolu a pozorovala Briana na druhé straně. Měl na sobě čistý a elegantní tmavý oblek, jeho pohled byl chladný a chování odměřené. "Proč jsi mě najednou pozval na večeři?" zeptala se ledabyle. Připadalo jí to zvláštní, protože Brian by se měl mít na pozoru, aby ho Louise neviděla, takže nechápala, proč ji pozval na večeři. Brian pokynul číšníkovi, aby servíroval jídlo, a pak klidně odpověděl: "V den tvých narozenin jsem měl něco na práci a nemohl jsem tě doprovázet. Dnes ti to kompenzuji. I když je naše manželství jen dohoda, jako tvůj nominální manžel udělám, co se ode mě očekává. Poskytnu ti to, co si zasloužíš." Když to Grace slyšela, vynutila si hořký úsměv. Věděla, že Brian bude vždy takový. I kdyby měl tisíc důvodů, proč s ní nevečeřet, stejně by to udělal a hrál roli něžného a oddaného manžela. Grace ale věděla, že nikdy nemůže být tou, kterou opravdu miluje. Jeho srdce patřilo Louise. Byla jen Louisinou náhradou, a teď, když se Louise vrátila, už se na to brzy ani nekvalifikuje. Při pomyšlení na to cítila Grace v srdci nepopsatelnou hořkost. V tu chvíli číšník přinesl jídlo a mastný zápach vnikl do jejích nozder. Okamžitě se jí zvedl žaludek a pocítila nutkání zvracet. "Musím na toaletu!" Zakryla si ústa a nos a rychle utekla od stolu a vběhla na toaletu. Brian pozoroval její odcházející postavu a mírně se zamračil, v jeho očích se objevil náznak pohrdání. Myslel si, že se Grace snaží upoutat jeho pozornost tím, že hraje hry. Čím víc o tom přemýšlel, tím víc ho to štvalo. I přes to, jak se k ní choval dobře, se stále uchýlila k takovým kouskům. Nemohl se ubránit pocitu, že nechápe vděčnost. Na toaletě se Grace, tváří v tvář záchodu, snažila potlačit nutkání vydávat jakýkoli zvuk. Párkrát nasucho tiše zvracela, tvář jí zrudla, když se krčila u záchodu. Současně vytáhla z tašky předem připravenou krabičku se švestkami a začala si je cpát do úst. Snědla více než deset kyselých švestek, čímž se jí podařilo potlačit nevolnost. Dveře toalety se v tu chvíli rozletěly a objevila se Brianova vysoká postava. Díval se na ni svrchu se svraštělým obočím. "Jsi v pořádku? Co to děláš?" Grace se polekala, instinktivně zatlačila krabičku s kyselými švestkami hlouběji do tašky a rychle vytáhla rtěnku a klidně odpověděla: "Upustila jsem rtěnku za záchod. Chvíli mi trvalo, než jsem ji našla." S tím se Grace postavila, jako by se nic nestalo, a vyšla z toalety. Brian přimhouřil své tmavé, hluboké oči a zíral na ni. Nemohl pochopit, proč si vzala tak zářivý odstín rtěnky, když na sobě měla sotva nějaký make-up. Grace se vrátila ke stolu a zírala na řadu jídel, která před ní ležela, a necítila vůbec žádnou chuť k jídlu. Dokonce se jí začalo znovu dělat trochu nevolno. 'Ne, takhle to nepůjde. Musím něco vymyslet!' pomyslela si Grace. V tu chvíli přišel číšník, aby ji obsloužil, a postavil se vedle ní, aby uspořádal příbory. S mírným pozvednutím obočí udělala Grace pod stolem rukou několik nenápadných pohybů. V dalším okamžiku, když se číšník otočil, se ozvala série rachotů. Ubrus se nevysvětlitelně strhl a způsobil, že se příbory před ní a okolní nádobí rozsypaly po celé podlaze. Číšník se vyděšeně otočil a uvědomil si, že knoflík jeho kabátu se zachytil o okraj nitě ubrusu. "Promiňte, promiňte!" Skupina číšníků se seběhla a zběsile se snažila uklidit nepořádek. "Nechte to být. Ztratila jsem chuť k jídlu. Pojďme." Grace vstala, předstírala nešťastný výraz, popadla tašku a zamířila ven. Manažer přiběhl a neustále se Brianovi omlouval. Brianův pohled zůstal chladný, mávl rukou a následoval Grace ven. Čerstvý vzduch venku Grace trochu ulevil od nepohodlí. "Pojďme se najíst do jiného hotelu," promluvil Brian za ní. Jeho tón byl tak lhostejný, že to člověku nahnalo husí kůži. "Není třeba. Oceňuji tvé gesto, ale prostě mě odvez domů. Stále si myslím, že jídlo, které vařím, je lepší." Grace ho odmítla stejným plochým tónem. Bylo to poprvé, co ho odmítla. Brianovy hluboké, tmavé oči chvíli zkoumaly Graceinu tvář. "Dobře, pojďme. Odvezu tě zpátky." V autě Grace okamžitě vycítila, že něco není v pořádku. Sedadlo bylo nastaveno. Během tří let byla v jeho autě nesčetněkrát a sedadlo bylo vždy nastaveno do její nejpohodlnější polohy. Ale teď jí tohle sedadlo připadalo nesmírně nepohodlné. Věděla, že Louise sedadlo nastavila, takže je to teď Louisino místo. Pak její pohled padl do rohu uvnitř auta. Našla dlouhý pramen vlasů. Graceiny vlasy nebyly tak dlouhé. Když si všimla tohoto detailu, její už tak nízká nálada ještě klesla. Brian byl puntičkářský, co se týče čistoty, hraničil s mírnou obsedantní poruchou. Auto bylo vždy dokonale čisté. Přesto se zdálo, že tady toleruje přehlédnutý dlouhý pramen vlasů. V minulosti, kdyby se Grace stalo, že jí v autě vypadly vlasy, Brian by trval na tom, aby je uklidil, než nastoupí.