Grace věděla, že je Brianovou ženou, paní tohoto sídla. Ale když viděla Louise, jak je před ní tak klidná a vyrovnaná, měla pocit, že v tom domě nemůže zůstat ani vteřinu. Její pohled zabloudil stranou a tónem, který považovala za klidný, řekla: "Jdu si uklidit pokoj," a otočila se, aby šla nahoru. Louise pomalu zvedla oči a v koutcích úst se jí objevil náznak posměchu. Graceina vzdalující se postava vypadala trochu, jako by utíkala. Zpátky ve svém pokoji Grace pocítila bodnutí smutku, ale rychle se přesvědčila, že nemá cenu se trápit. Byla jen zástupná, něco, co věděla celou dobu. Nemohla se ani přinutit, aby si vychutnala snídani, ležela zpátky v posteli a upadala do hlubokého spánku. Hlasy dole probudily Grace. Když se podívala na čas, bylo už jedenáct dopoledne. Občas se nahoru donesl smích a ona otevřela dveře, aby ho lépe slyšela. "Slečno Adkinsová, vaše postava a styl jsou úžasné! Vypadáte dobře ve všem! Ani nevím, co vám doporučit. Můžete si dovolit jakýkoli styl!" Grace sledovala scénu dole a její tvář zbledla. Louise měla na sobě bílé svatební šaty s odhalenými rameny, vlasy elegantně svázané, stála vzpřímeně a půvabně. V duchu si nemohla pomoct a představovala si Louise a Briana společně ve svatebním oblečení. Ironií osudu jí připadal ten pomyslný pár docela vhodný. Grace si nevědomky zaryla nehty do dlaní. Nemohla si pomoct a myslela si, že to je ten rozdíl mezi tím, být skutečná a jen náhradou. Když se vdávala za Briana, neudělali nic víc než papírování na radnici. Pak si Louise všimla Grace a její tvář se rozzářila úsměvem. "Uklidila jsi už pokoj? Pojď dolů, myslím, že máš dobré oko. Pomoz mi rozhodnout, které na mně vypadají lépe." Grace se sevřelo srdce a se těžkými kroky sestoupila po schodech. "Slečno Adkinsová, je to vaše vlastní svatba. Rozhodněte se sama. Koneckonců, stane se to jen jednou za život." Když slyšela její chladný tón, v očích Louise se zableskl náznak temnoty. V tu chvíli vešel Melvin a uctivě řekl: "Slečno Adkinsová, vaše kuřecí polévka." Louise se rozzářila radostným úsměvem, přešla k němu a vzala si hluboký talíř. Zvedla víko a přivoněla si, bohatá vůně se okamžitě rozlinula vzduchem. Grace se zvedl žaludek, zakryla si ústa a nos a vyběhla z obývacího pokoje. Louise byla překvapená a rychle ji následovala a zeptala se: "Co se děje? Jsi těhotná?" Grace se sevřelo srdce. Tiše zaťala pěst a skryla napětí v očích. Vzhlédla k Louise s jasným úsměvem. "Ano, jsem těhotná, a je to Brianovo!" Grace si myslela, že čím víc bude něco skrývat, tím víc podezření vzbudí. Bylo lepší to přiznat. Takhle tomu Louise neuvěří. Louiseina tvář náhle ztuhla a pak na Grace chvíli mžourala, než se hlasitě zasmála. "Mě neoblafneš. Jen jsem se chtěla laskavě zeptat, jak se máš. Ale neboj se. Nebudu se zlobit." S tím se otočila a šla se převléknout. Grace si tiše oddechla. Naštěstí na to nepřišli, ale bála se, že ji Brian obviní, když se to dozví. Louise, už bez svatebních šatů, měla stále na tváři elegantní úsměv. Otočila se k Grace a řekla: "Grace, pojď sem." "Co pro vás mohu udělat, slečno Adkinsová?" "Jdu Brianovi přinést něco k jídlu. Oblečení v mém kufru se během stěhování zašpinilo, takže bys mi ho mohla vyprat? A nezapomeň ho vyprat v ruce. Jinak se zničí." S úsměvem Grace poplácala po rameni, řekla: "Děkuji," a odešla na vysokých podpatcích. Ten jemný úsměv Louise způsoboval, že ji nemohl nikdo nemít rád. Grace se zhluboka nadechla. Už dřív prala prádlo, takže praní oblečení pro ni nebylo nijak zvlášť obtížné. Až později Grace zjistila, že Louise má celé tři kufry oblečení. Grace zoufale zírala na tu horu oblečení před sebou a snažila se přesvědčit, že jsou to jen tři měsíce. Vydrž to a budeš volná. Když viděl, jak se potí a je vyčerpaná, přistoupil komorník a řekl: "Slečno Shermanová, všechno to prádlo nedoperete, ani kdybyste pracovala až do tmy. Necháte si pomoct?" "Melvine, to je v pořádku. Jdi si po svých věcech." Louise jí to praní konkrétně zadala. Kdyby se Brian dozvěděl, že Melvin pomáhal, mohl by si na něm vylít vztek. Protože Grace vyrůstala s různými pracemi, nebylo to pro ni nijak zvlášť náročné. Otřela si pot z čela a pokračovala v práci. Po dvou hodinách praní byla vysílená a chystala se vstát, aby se napila vody, když najednou všechno zčernalo. Slyšela jen Melvina, jak nervózně volá: "Slečno Shermanová!" než ztratila vědomí. Když se Grace znovu probudila, ve vzduchu se vznášela vůně dezinfekce. Její zrak se postupně zaostřoval a uviděla vysokou postavu stojící u postele. Když si uvědomila, že je v nemocnici, prudce se posadila. Brian byl přímo vedle ní, což ji znepokojovalo. Nevěděla, kdy přišel, a teď se bála, jestli už ví o jejím těhotenství. Opatrně se zeptala: "Kdy jsi sem přijel?" Brian na ni zíral s chladným výrazem, což Grace znepokojovalo. V tu chvíli vešla její ošetřující lékařka, žena s brýlemi, která pohlédla na Briana a pak obrátila svou pozornost na Grace. "Už jste vzhůru. Nebojte se. Není to nic vážného. Jen omdlení z nízké hladiny cukru v krvi a anémie. S vaším zdravím je lepší se takovým namáhavým činnostem vyhýbat." Brian, stojící poblíž, náhle chladným tónem promluvil: "Jen anémie a nízká hladina cukru v krvi? Má ještě nějaké jiné problémy? V poslední době moc nejí." Grace se rozbušilo srdce, ale slyšela, jak mu lékařka říká: "Špatná chuť k jídlu může být způsobena nadměrnou kyselostí žaludku. Předepíšu jí na to nějaké léky." Brianův pohled se přesunul na Grace, a ten ledový pohled se jí zdál posmívat za to, že si zase hraje na oběť. Grace, která se bála, že bude odhalena, konečně pocítila úlevu. "Když už jsi v pořádku, půjdu. Nezkoušej na mě zase nějaké triky." S tou lhostejnou poznámkou odešel. Grace se na lékařku vděčně podívala. "Děkuji! Děkuji, že jste neprozradila mé těhotenství." Lékařka klidně odpověděla: "Není zač. Je naší povinností chránit soukromí pacientů. Pamatuji si, že jste mě minule požádala, abych to utajila." Grace jí znovu poděkovala. "Děkuji vám!" "Kromě toho ten pán neřekl, že je vaše rodina. Jen tvrdil, že je váš přítel." Grace se sevřelo srdce a v ústech cítila kyselost. Ani v nemocnici nechtěl přiznat jejich vztah. Vynutila si sebeironický úsměv a pomyslela si, že je možná dobře, že neřekl, že je její manžel. Kdyby to řekl, lékařka by mu pravděpodobně řekla pravdu, a pak by bylo dítě v Graceině břiše v ohrožení. Lékařka, když viděla její bledou tvář, pocítila soucit a poradila: "S dítětem na cestě se nepouštějte do těžké práce. Pokud máte špatnou chuť k jídlu, zkuste jíst menší porce častěji..." Náhle se otevřely dveře a Grace se se strachem podívala směrem k nim a uviděla tam stát Briana. Jeho chladný hlas prořízl místnost. "Co jsi říkala? Dítě?"