♡ POHLED LILY ♡ Sklopila jsem zrak k zemi a kráčela ke třídě, ale výbuch hlučného smíchu mě zastavil jako blesk z čistého nebe. Ten smích jsem znala, smích, který mě dodnes pronásleduje. Pomalu jsem zvedla oči a spatřila Ashera, jehož hlava byla zakloněná, jak se směje něčemu, co říkal jeho kamarád Luke. Lukovy dětsky modré oči mě zahlédly jako první a jeho pohled se naplnil lítostí, když si mě prohlížel. I když byl Asherův nejlepší kamarád, byl jediný člověk na téhle škole, který na mě kdy promluvil jediným přátelským slovem. Ale i tak nezabránil svému nejlepšímu kamarádovi, aby mě při každé příležitosti škádlil a šikanoval. Asher si musel všimnout, co upoutalo Lukovu pozornost, protože se v mžiku otočil mým směrem. Sakra, předstírej, že jsi je neviděla, a pomalu se otoč.... "Hej, tlustoprdko!" zařval Asherův hluboký hlas. Sakra, to je smůla. "Tlustoprdko, odpověz mi!" Asher nepřestával křičet. Můj zadek není ani tlustý, je plochej, ty vole. Usmál se a začal se ke mně naparovat, jeho rozcuchané černé vlasy se mu pohupovaly s každým krokem, zatímco jeho ledově modré oči mě upřeně sledovaly. Napřímila jsem se a čekala na to, co jsem věděla, že přijde. Koutkem oka jsem viděla, jak Luke mírně zavrtěl hlavou v zklamání a sledoval, jak se jeho kamarád ke mně blíží. Asherovy rozcuchané černé vlasy mu padaly do čela a při každém kroku se pohupovaly. Jeho okouzlující modré oči byly krásné a každého oněměly. Jeho plné červené rty byly vždy stažené do úsměvu nebo vrčení. Měl nejostřejší linii čelistí, jakou jsem kdy u kluka viděla. Abych to shrnula, Asher je nejhezčí kluk, jakého jsem kdy viděla, škoda že je to kretén. Bílá košile s dlouhým rukávem, kterou byl každý kluk na téhle škole povinen nosit, mu těsně přiléhala a když se člověk opravdu podíval, mohl zahlédnout tetování na jeho pažích. Měl mít také tmavě modrou kravatu, ale nikdy ji nenosil a nikdy se kvůli tomu nedostal do problémů. Koneckonců to byl Asher Grey, kluk, kterému by prošla i vražda, protože jeho rodiče by se z toho vykoupili. Jeho 185 cm vysoká postava se konečně tyčila nad mou 155 cm vysokou postavou a já jsem musela zaklonit hlavu, abych se na něj podívala. Jeho červené plné rty se roztáhly do úsměvu, když se na mě podíval v mé zranitelné pozici. "Ach, co to tu máme?" promluvil jeho drsný hluboký hlas. Byla jsem úplně ztuhlá, když se na mě díval těmi svýma krásnýma očima. Prsty jsem si nervózně mačkala látku sukně a rozhlížela se kolem, abych se vyhnula jeho pohledu. Asi se mu nelíbilo, že ho ignoruji, protože v tu ránu jsem byla zády opřená o roh. Jednu ruku mi položil vedle hlavy, aby mě udržel na místě. "Co, sežrala ti kočka jazyk?" zasyčel. Sklonil hlavu, jen pár centimetrů od mého obličeje. Polkla jsem při té blízkosti, být tak blízko u něj mi vždycky způsobovalo nechtěné mrazení. Odvrátila jsem od něj zrak a zavrtěla hlavou, že ne. To ho rozesmálo a já jsem sklopila oči k zemi, abych mu zabránila vidět moje oči plné slz. Ještě jsem neměla ani jednu hodinu a už mám špatný den. "Jsi tak slabá." odfrkl si a trochu ustoupil. Vydechla jsem vzduch, o kterém jsem nevěděla, že ho zadržuji, a otevřela jsem ústa, abych promluvila. Nenáviděla jsem, když mi říkal slabá, a on to věděl.