♡ LILIIN POHLED ♡ Strachy se mi rozšířily oči, když se jeho rozzuřený pohled upřel na mé modřiny. Rychle jsem zvedla ruku, abych skryla to pohmožděné místo před jeho zraky. Zdálo se však, že to jen podnítilo jeho hněv, jeho rozzuřené oči teď zíraly do mých. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že se nade mnou tyčí se svými 185 cm oproti mým 155 cm. Zaklonila jsem hlavu, abych se na něj podívala. Jeho tvář byla zkřivená nespokojeností, jen pár centimetrů od mé vlastní. "Zeptám se tě na to jen jednou, kdo ti to udělal?" Řekl pomalu, jako by mluvil s dítětem, které nerozumí. Jeho oči se teď obviňujícím způsobem upřely na mě, když jsem neodpověděla. Jako by ti na tom záleželo! Zdálo se, že to podnítilo můj vlastní hněv. Trochu jsem ustoupila, abych mezi námi vytvořila prostor. Zdá se, že nedokážu jasně myslet, když jsem blízko něj. "Myslím, že dobře víš, kdo mi to udělal, tak nepředstírej, že nevíš!" Řekla jsem drsně, což nás oba šokovalo. Zavrávoral zpět při mých slovech, nečekal tu drsnost v mém hlase. Moje slova ho musela připravit o řeč, jeho nyní modré oči byly plné úžasu. Odkašlala jsem si, abych uvolnila napětí, které se mezi námi usadilo. Konečně se vzpamatoval a zamumlal něco nesrozumitelného. "No, pustíš mě dovnitř, nebo ne? Protože mám ještě kam jít." Zalhala jsem skrz zuby a doufala, že to pochopí a upustí od toho tématu. Povzdechl si, než přikývl. "Pojď dál." Uhnul z cesty, aby mě pustil dovnitř. Vrhla jsem na něj skeptický pohled, než jsem vstoupila do jeho penthouse. Vzduchem se nesla výrazná vůně máty peprné, díky níž uvnitř krásně vonělo. Podívala jsem se na bílé holé stěny, sotva byly pokryté nějakým interiérovým designem. Všechno bylo obyčejné, obrovský kontrast k majiteli, který byl vším, jen ne obyčejný. Cítila jsem, jak mě Asher obchází, aby šel napřed. Mířil k nějakým schodům, které vypadaly, že vedou věčně a mizí za dvěma obrovskými stěnami. "Pojď se mnou," zamumlal a odešel. Následovala jsem ho nahoru a držela se čistého skleněného zábradlí, abych se udržela. Jednou se na mě ohlédl, aby se ujistil, že ho následuji, dokud jsme nedorazili k obrovským dřevěným dveřím s nápisem NEVSTUPOVAT. Za boží milosti. Asher je otevřel a vyzval mě, abych vstoupila dovnitř. Se skeptickým pohledem jsem pomalu vstoupila dovnitř. V žaludku se mi usadila nevolnost, když jsem si uvědomila, že je to jeho pokoj. Poznala jsem to podle tašky a bot, které byly ledabyle poházené u jeho postele. Na jeho šedých stěnách visely plakáty modelek, které byly sotva oblečené. Oblečení bylo rozházené na jeho stole v hromadě a já jsem měla chuť mu to uklidit. Nemůžu si pomoct. Jsem čistička. Přivedl mě sem nahoru, aby mě znásilnil a pak zabil? Zabouchl dveře, což mě vylekalo. Couvala jsem a narazila do jeho širokého těla. Kvůli srážce jsme oba zakolísali, dokud jsem se nevzpamatovala a otočila se k němu čelem. "Co se děje?" Zeptal se s obočím svraštělým v nechápavém výrazu. "Je mi moc líto, že jsem ti tak odpověděla, prosím, neznásilňuj mě a nezabíjej mě, už se to nikdy nestane!" Vychrlila jsem v panice. Moje ruce byly zvednuté přede mnou jako ochranná bariéra. Jsem příliš mladá na to, abych zemřela, ještě jsem se ani s nikým nelíbala. Jeho modré oči se na mě nechápavě podívaly, než vyprskl smíchy a chytil se za břicho. Čemu se směje, jsem tak směšná? "Myslela sis, že bych se tě dotkl ze všech lidí?" Smál se a snažil se popadnout dech. V koutcích očí mu vytékaly slzy. Když se přestal smát, zvážněl, v jeho tváři sotva držela emoce, když se na mě podíval. "Raději bych umřel, než bych se na tebe takhle někdy podíval. Nejsi hezká a jsem si jistý, že bys byla nudná šukačka. A nejsem posraný násilník." Řekl znuděným hlasem, přejel mě pohledem, otočil se a zamířil k posteli. Jeho slova mě zranila víc, než by měla, a v duchu jsem se za to pokárala. Jeho vlhké vlasy mu ulpívaly na čele, když se natáhl na svou obrovskou postel velikosti king size. Muselo ho to otravovat, protože ty měkce vypadající prameny odhrnul zpět. "To je jedno, pojďme udělat ten projekt," zamumlala jsem rozpačitě a rozhlédla se po jeho neuklizeném pokoji. Mírně otočil hlavu, aby se na mě podíval, než odvrátil pozornost zpět ke stropu. "Co se týče toho projektu... ty jsi ta, která to udělá sama, jsem na to moc zaneprázdněný," řekl a vytáhl telefon, aby si ho prohlédl. "Ale jaký mělo smysl sem chodit?" Zeptala jsem se přehnaně. Byla jsem víc než naštvaná, ve skutečnosti jsem vřela. Kdybych jen věděla, že sem chodit bude zbytečné, zůstala bych ve svém pokoji. "No, abys mě dohlížela, abys to nepokazila a nedala moje jméno na papír," odpověděl s protočením očí a stále si prohlížel něco, co ho na telefonu zjevně zajímalo. Beze slov jsem na něj jen šokovaně zírala. Zvedl obočí a očekávavě se na mě podíval. Co asi čekal? Poděkování za jeho ohleduplnost? Ukázal na stůl, který byl vedle jeho neustlané postele, pak se na mě podíval a naznačil mi, abych tam šla. "Ten projekt můžeš udělat tam," prohlásil a posadil se. Povzdechla jsem si a zamířila k dlouhému dřevěnému stolu, který byl plný pomačkaných papírů a špinavých kapesníků. Zvedla jsem jeden ze špinavých kapesníků a držela ho mezi ukazováčkem a palcem. S odporem jsem se podívala na Ashera a hodila ho po něm. Podíval se na mě výhružným pohledem, než otráveně protočil očima. Slezl z postele, přešel ke mně a podíval se na stůl. S podrážděným povzdechem odhodil veškeré špinavé věci jednou rukou. "Teď jsi spokojená?" Zeptal se mě. Přikývla jsem, než jsem se posadila na jednu z dostupných židlí. Sundala jsem si tašku přes rameno a položila ji na stůl. Při prohrabávání věcí, které byly v tašce, jsem si najednou uvědomila přítomnost, která se nade mnou tyčila. Ztuhla jsem, nevěděla jsem, co mám dělat, když jsem cítila, jak se mi ježí chloupky na krku. Asherova hlava byla jen kousek od mého odhaleného krku a mé nervy mě brněly, jak se přibližoval. Jeho dech byl hrubý proti mému uchu a polkla jsem, když se mi stáhl žaludek. Zastrčil mi pár pramenů za uši, což mě při tom dotyku rozklepalo. Otočila jsem hlavu, abych se mu postavila čelem, jen abych se vylekala naši blízkostí. Připadalo mi, jako by se jeho tvář přibližovala a já jsem nic nedělala, abych tomu zabránila, dokud jsem necítila jemný dotek jeho rtů na mých. "Ashere, zlato!!" Zaječela Shelly a zabouchla vchodové dveře.