Stefano:
Usmál jsem se na Aylu, jejíž oči se setkaly s mýma, když jsme seděli v restauraci.
"Co?" zeptal jsem se a ona zavrtěla hlavou.
"Něco na tobě nesedí, ale nemůžu přijít na to, co to je." Řekla, a já jsem pobaveně pozvedl obočí.
"Opravdu?" zeptal jsem se a ona přikývla.
"Ano, jsi na mě laskavý, i když ani nevím, kdo jsi. Netřeba říkat..."
"Na světě jsou dobří lidé, Ayla. Ale to, že jsem na t
















