Ayla:
Chvíli jsem se procházela a chtěla jsem zahlédnout Alfu, o které jsem věděla, že mě stále sleduje.
V hrudi se mi usadil těžký pocit a přísahala bych, že bojuji proti instinktu svého vlka zastavit se a otočit se k té Alfě. Skutečnost, že se mu chtěla podřídit, mě mátla, ale věděla jsem, že je lepší nepodlehnout ničemu, čemu nerozumím. V každém případě jsem prozatím věděla, že musím být v bezp
















