Stefano: Sledoval jsem Aylu, jak vstoupila do ložnice, srdce jí divoce bušilo o žebra, když se rozhlížela, zjevně mě hledala. Leonardo mi volal a říkal, že se vrací domů, a za to jsem byl víc než jen trochu vděčný, za boží milosti. Zkoumal jsem její výraz několik sekund, věděl jsem, že si musíme promluvit, než jsem se k ní pomalu přiblížil. "Musíme si promluvit," řekla a já jsem zavrtěl hlavou, kd