Stefano:
„Miley,“ řekl jsem a usmál se na svou gammu.
„Alfo,“ odpověděla a kývla na mě. Její zelené oči se rozzářily, když zahlédla svého druha, a já jsem se musel zasmát. Ta žena byla válečnice, to nemohl nikdo popřít, i kdyby se snažil sebevíc. Ale měla měkké místo pro svého druha, které bych za nic na světě neměnil. Pokud něco, věděl jsem, že jí to skoro každý ve smečce záviděl. Za boží milosti
















