Matteo
Vzpomínky na Alenu v bílých šatech, které jí obepínaly tělo, byly stále živé. Způsob, jakým se její tmavě zelené oči upíraly na ty mé hnědé; byla pro mě padlým andělem. Byla mou spasitelkou a já byl tehdy příliš zaslepený, abych to viděl.
Zamiloval jsem se do své ženy. Do té samé osoby, které jsem přísahal, že nikdy nebudu milovat.
Přesto jsem věřil, že mi byla přivedena do života z nějakéh
















