Už nějakou dobu zírám do stropu a snažím se usnout, ale ať se snažím sebevíc, spánek nepřichází. Řekla jsem Avery, že se pokusím si odpočinout, protože už jsem nechtěla mluvit o Matthewovi, ale teď, když ležím v posteli, nemůžu na něj přestat myslet. Je to jako prokletí, které nikdy nekončí. Nemůžu přestat myslet na ten pocit jeho doteku, jeho něžná slova, nebo na bezpečí, které cítím, když jsem s