Šest měsíců poté… Stojím před zrcadlem a připadám si jako kráva. Nemůžu uvěřit, že jsem v osmém měsíci těhotenství. Když se dotýkám svého břicha, nemůžu si pomoct a usmívám se, ale zároveň nemůžu potlačit smutek, že tu Matthew není. „Co děláš?“ slyším Avery ze dveří mé ložnice. „Nic, jenom se dívám, jak jsem velká. Cítím se jako kráva, která čeká, až se překulí,“ odpovídám a dívám se na ni. „Mysle