Gabrielova nálada se znatelně zlepšila. Vzal Ginu za ruku. „Pojďme. Táta čeká.“ Gina byla zaskočená, jak moc si dovoluje. Než se vzpamatovala, Gabriel už ji držel za ruku. Byla jemná a něžná. Nechtěl ji pustit. Gina se pokusila vytrhnout. „Co to děláš?“ Byla zvyklá být sama. Držení za ruce bylo příliš intimní. Cítila se nepříjemně. „Nemůžu tě držet za ruku? Nelíbím se ti snad?“ Gabriel zněl smutně