„Cassandro?“ Pomalu se probudila za zvuku Nebořina hlasu. Služebná se krčila vedle ní u postele. „Už je po večeři. Chceš něco k jídlu?“ Cassandra se zamračila a pomalu se posadila, přičemž si držela prostěradlo, aby zakryla své nahé tělo. Rozhlédla se kolem, kožešinový plášť byl úhledně složený u nohou postele a několik svíček osvětlovalo místnost v černočerné tmě večera. Byl pryč. „Je už hodně po